CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 2
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
20.05.2009 | 23:52 | kategorie: Offtopic | Hannes | trvalý odkaz

Esej: Internet měnící náš pohled na zpravodajství

V rámci jednoho předmětu vyučovaného na VŠE jsme měli napsat esej na jedno ze široce zadaných témat. Já si vybral téma "Specifika internetu jako média" a sepsal následující článek. Rozsah práce měl být 1500-1800 slov, já nakonec skončil zhruba u 1400 slov. Hodnocení ještě nevím, ale když už jsem si s tím dal tu práci, otisknu esej i zde na Game blogu, jelikož se jedná o docela zajímavé téma.

Internet měnící náš pohled na zpravodajství


Zhruba před dvaceti lety by podobná teorie zněla jako naprostá utopie. Miliony lidí trávících volný čas na internetu, vyhledávajících informace a sledujících zpravodajství aktualizované každou minutu. Živé reportáže, online přenosy, video streamy z místa činu dostupné široké veřejnosti. Poslední titulky zpravodajských internetových serverů na displejích mobilních telefonů a neuvěřitelná popularitu emailů. Internet během rekordně krátké doby zcela změnil svět, systém práce s informacemi i způsoby, jakými se chováme.

K bližšímu porozumění obrovského rozmachu internetu je vhodné podívat se zpátky do minulosti, abychom srovnali tento neuvěřitelný boom. První významná událost se bez debat odehrála roku 1456, kdy Gutenberg poprvé vytiskl Bibli a umožnil masové šíření knih. Zpočátku se jednalo o neuvěřitelně drahou, časově náročnou a nákladnou záležitost, ale postupným vývojem došlo k zevšednění této technologie, která znamenala velký přelom v dostupnosti a možnostech šíření informací.

Během následujících staletí došlo k tisku prvních novin (16.století) a později i časopisů (18.století), které hrály hlavní roli v předávání informace a významným způsobem formovaly veřejné mínění a chování lidí. Během průmyslové revoluce v 19.století došlo k ještě překotnějšímu vývoji, použití telegrafu, telefonu, první kamery a konečně k obrovskému rozšíření rádia. V roce 1920 začala v Americe fungovat první komerční rádiová stanice, aby následně během třicátých let prezident Roosevelt získal srdce národa jeho pravidelnými hovory u krbu.

Další krok logicky směřoval k televizi, která byla poprvé představena na Světové výstavě v roce 1939. Většího rozšíření a popularity se dočkala ale až během 50. let. O dalších dvacet let později se začíná rozvíjet kabelová televize, která následně vede k vytvoření specializovaných zpravodajských kanálů typu BBC nebo CNN.

Podle J. Warnera bylo rozšíření internetu neuvěřitelně rychlé: ve spojených státech trvalo 50 let, než začalo 50 milionů Američanů využívat elektřinu. Stejnou popularitu stačilo rádio jako komunikační kanál získat za 38 let, osobní počítače za 13 let. Internet pak za pouhé 4 roky. Tyto informace prezentoval J. Warner během své přednášky na Univerzitě v Texasu (5.4.2002).

Zatímco v roce 1993, kdy internet fyzicky vzniknul, existovalo pouze 150 webů, o pouhý rok později, v roce 1994, jich již bylo více než 10 tisíc a v následujících letech toto číslo rostlo neuvěřitelným tempem o statisíce ročně, až v roce 2000 dosáhlo hodnoty 20 milionů. Pro srovnání: slavné Library of Congress ve Washingtonu trvalo dlouhých 195 let, než sesbírala 14 milionů knih do své kolekce (Fidler, R., Mediamorphosis: Understanding new media, 1997, Thousand Oaks)

Američtí historici se domnívají, že opravdovou sílu a význam internetu odkryl rok 1998. Tehdy byl poprvé online zveřejněn takzvaný Starr report, který podával svědectví o aféře amerického prezidenta Billa Clintona s Monikou Lewinski (Rodman, G., Making sense of media: Introduction to mass communication, 2001, Allyn & Bacon). Toto byl první moment, kdy byl dokument takového významu zveřejněn na internetu, dokonce dříve, než k němu měla přístup většina novinářů.

První dojmy z internetu byly značně rozporuplné a klasičtí novináři příliš nevěděli, jak se k tomuto fenoménu postavit. V ranných letech byl internet vnímán jako něco exotického, nefunkčního, co nemůže mít v budoucnosti větší význam. Technicky založení autoři internetu však velice brzy pochopily, jaké možnosti toto médium nabízí. Zvláště pak v oblasti vzájemné integrace a spolupráce, například mezi nejrůznějšími mediálními agentury a zpravodajskými teamy. Internet byl najednou chápán jako jakési pojítko – mezi starými, klasickými a osvědčenými médii (noviny, knihy, obrázky, ilustrace) a unikátními možnostmi, které nabízel internet (zpětná vazba, interakce, videa, animace). Tak vznikl multimediální web.

Hlavní změnou oproti klasickému zpravodajství, která vedla k značnému odlišení internetu, bylo zpravodajství v reálném čase. Informace chtiví čtenáři již nemuseli čekat na večerní zpravodajství, nebo ranní výtisk oblíbeného periodika, ale mohli získat informace okamžitě, s minimálním zpožděním. Téměř jakákoliv katastrofa posledních deseti let byla detailně a neobvykle rychle zdokumentována zpravodajskými servery po celém světě. Tyto portály nabídly kromě textu velice rychle i obrazový materiál, fotografie, videa a detaily, které klasická média prostě nabídnout nemohou. Velice příkladnou ukázkou je teroristický útok na World Trade Center v září 2001.

Další významný rozdíl, který se objevil s příchodem internetu, je možnost vybrat si zpravodajství a informace, které chceme získat a konzumovat. Čtenář novin si nemůže vybrat, jaké informace aktuální vydání jeho oblíbeného deníku poskytne. Na internetu je ale nesmírně snadné získat konkrétní informace, které nás zajímají a které vyhledáváme a zároveň opomenout ty méně podstatné, subjektivně nezajímavé. Stejně tak nemusíme sledovat předpověď počasí pro celou republiku, stačí když budeme znát, jak bude vypadat počasí v našem městě.

Třetí revoluční prvek internetového zpravodajství je možnost získat kompletní obraz a souvislosti dané problematiky. Internet totiž přichází s hypertexty, odkazy. Jedním kliknutím můžeme přejít na příbuzný článek nebo detailnější popis problematiky. Právě internetové zpravodajství tak lze obohatit o prémiový obsah v podobě rozhovorů, analýz, reportáží, grafů a dalšího obsahu, na který nebylo do té doby v novinách místo.

Poslední velice podstatnou novinkou je možnost interakce mezi čtenářem a autorem obsahu. Toto je dle mého názoru zcela zlomová záležitost, která nyní vrcholí nejrůznějšími kolaboračními nástroji, wiki projekty, Web 2.0 mashupy a dalšími interaktivními platformami. Čtenáři najednou mohli vyjádřit svůj názor (i když často do značné míry redigovaný či přehlížený), hlasovat v anketách a průzkumech, diskutovat s ostatními, chatovat v reálném čase, dotazovat se známých osobností v live rozhovorech atd.

Všechny tyto aspekty měly neoddiskutovatelný vliv na chování lidí a způsob, jakým lidé získávají informace. V roce 1998 podle průzkumu amerického Pew Research Center For People and Press (http://people-press.org/) neměl internet žádný vliv na odliv čtenářů novin. O pár let později byl alte tento trend již zcela markantní. Když v roce 2000 během voleb americký kandidát na prezidenta oznámil poprvé svojí kandidaturu na internetu, bez předchozí konzultace s novináři či tiskové konference, lidé začali brát internet opravdu vážně.

S rostoucím počtem připojených domácností k internetu docházelo k stále většímu propadu a přesunu od televizního zpravodajství a novin k internetu. Tento rychlý růst byl poněkud zpomalen v roce 2001, kdy došlo k prasknutí internetové bubliny (Dot Com Bubble), ceny internetové reklamy se propadly a americká ekonomika začala mít problémy (Nielsen Net Ratings 2001, http://www.nielsen-online.com/).

Internet v jistém smyslu také změnil chování klasických novinářů. Klasický novinář má omezený prostor, ve kterém musí předat čtenáři informaci. Každý novinový článek by měl nabídnout odpovědi na otázky kdy, kde, jak, proč a za kolik v co nejstručnější podobě. S příchodem internetu byli najednou novináři zbaveni tohoto omezení a měli prakticky nekonečný prostor pro detailní zpravodajství. Jeff Webber, známý autor webu USAToday, označil tuto možnost jako „přidanou hodnotu“, možnost nabídnout čtenáři detailnější pohled. I sami novináři najednou začali používat internet, aby získali další informace (Philip N. Howard, Steve Jones, Society Online, 2004, Sage).

V poslední době je významný také rozvoj weblogů, internetových deníků, které se nemalou měrou podílejí na předávání informace. Weblogy nabízejí často ještě rychlejší zpravodajství přímo z místa dění, než internetové servery. Přestože je jejich věrohodnost kontroverzní, mohou efektivně posloužit jako zdroj pro další analýzy. Mnoho známých osobností a novinářů navíc vedle své profese také publikuje své osobní postřehy a názory na vlastním weblogu, kde je prostor pro subjektivnější články a kontroverznější témata.

Budoucnost internetu jako informačního a zpravodajského média je značně nepředvídatelná. Téměř každý rok přichází nový trend a směr, kam se internet bude „zaručeně“ směřovat. O rok později je již tento trend zastaralým výkřikem minulosti, jež byl mrtvou větví vývoje. Pravděpodobně nejzajímavějším trendem je dle mého názoru poslední dobou řada interaktivních platforem, kde je vlastní obsah tvořen uživateli.

Ti diskutují, píší, publikují a zároveň kritizují práci ostatních. Prací autora takového projektu je pouze poskytnout platformu, jakýsi komunitní portál, kde se může ona výměna názorů a informací odehrávat. Taková platforma musí být pochopitelně technicky značně vyspělá a prakticky dokonalá – díky obrovské konkurenci a možnosti zahlcení informacemi je otázkou nejmenších detailů, jestli návštěvník zůstane na jednom webu, nebo jedním kliknutím přejde na jiný. Návštěvníci samotní se pak již postarají o tvorbu obsahu a prakticky udržují web při životě bez námahy autora.

Internet zkrátka poskytuje nepřeberné možnosti. Zcela změnil naše chování v ohledu sběru informací a posunul možnosti běžného uživatele zůstat informován o aktuálním dění na celém světě. Díky svým specifickým vlastnostem změnil způsob, jakým novináři pracují a informují své čtenáře – stejně jako změnil způsob komunikace a informační toky mezi běžnými lidmi. Jinou otázkou zůstává, jak je to s důvěryhodností informací na internetu a jak se vůbec v té záplavě informací zorientovat a nepodlehnout informačnímu přesycení. To už ale nechám na úvaze každého jednotlivce…

Komentáře

a - 21.05.09 - 13:15
moc pekne napsany:)

Hannes - 21.05.09 - 15:34
doufam ze tenhle nazor bude sdilet i nas vyucujici profesor :))

iLook - 22.05.09 - 19:35
Celkem nuda, ale presto jsem to cely přečet a něco se i dozvěděl. Čili pěkná práce.

Mrq - 23.05.09 - 16:21
Myslím, že dopadneš dobře, tady je úryvek z toho, co mu odevzdávám já:

"Často je také probírána otázka náboženství. Budou příslušníci budoucí AI navštěvovat chrámy, kde bude v průčelí lodi viset velký, digitální obraz vzpurného vysavače-spasitele, který putuje na pásu do chřtánu šrotovače?"

Tereza - 25.05.09 - 14:59
zajímavé představení základních faktů. ten úvod mi přišel takový trochu chaotický a nestrukturovaný, ale ten samotný internet (škoda, že tam nebyla info Proč vzniknul) je dobře postavený. Ještě mi jako zajímavá témata přijdou sociální servery (stále populárnější a využívanější - i médii), stejně tak je důležitý fakt, že většina zpravodajských serverů je nakonec spojená s (už dříve) úspěšnými vydavateli tištěných médií a že se to občas také dobře propojuje. Zajímavým trendem je také posun v novinářské práci - výraznější konkurence, kde jde o rychlost, o to, kdo jako první umístí na web zprávu, kterou vydala ČTK, kdo k ní jako první získá přidanou hodnotu. Klade se stále velký důraz na kvalitu, ale rychlost je rozhodující. K tomuto tématu se vztahuje spousta otázek a kdyby člověk měl řešit (a dořešit) všechny, má z toho bakalářku a ne práci o 1500 slovech. Co to bylo za předmět na VŠE a u koho? Já tam absolvovala internetovou žurnalistiku s Rollem, kde jsme okrajově řešili rozdíl mezi novinovým a netovým zpravodajstvím. A teď jsem měla na UK na žurně předmět Nová média, který to postihoval poměrně celistvě :-)

Hannes - 26.05.09 - 19:17
internetovou zurnalistiku jsem letos mel taky, ale to moje ocekavani vubec nesplnilo, temer nic mi to nedalo. tahle esej byla celkem prekvapive na predmet teorie a praxe informacnich systemu s rosickym

Hannes - 27.05.09 - 12:38
tak nakonec jsem za to dostal 15 bodu z 20...

Matěj - 30.05.09 - 12:34
to Hannes: Kdy se chystáš zase shrnout své zkušenosti ze studia? Předchozí příspěvky jsem si s chutí přečetl. Sám jsem o rok níž a tvoje komentáře bývají duchaplné. :) Píšeš už bakalářku?

Hannes - 30.05.09 - 23:44
matej: urcite to sepisu az dodelam vsechny zkousky, coz jeste cca 14 dni potrva...

elis - 01.02.12 - 17:43
Ahoj..jak se přesně jmenuje ten J.Warner a kde jsi to našel, že tohle přednášel..dík



Přidat komentář

bezpečnostní kód: opak dne =

jméno

komentář

zalamování řádků

 

:: Zpět
eXTReMe Tracker