Další týden na lyžích: Zillertal 2009

Po krátké jednodenní pauze následující po lyžařské dovolené v Jánských lázních jsem opět sbalil (respektive spíše dobalil) všechno potřebné a vyrazil na necelý týden opět na lyže. Tentokrát byly vyhlídky poněkud růžovější: stovky kilometrů sjezdovek v rakouském Zillertalu. Přestože jsem v minulém článku zmiňoval, že Černá hora mě docela příjemně překvapila, lyžování v cizině je prostě tak trochu jiné kafe a s českými horami se to nedá srovnávat. Když člověk uváží prakticky stejnou cenovou náročnost, vychází z toho hlavně Rakousko opravdu o hodně lépe.

Lepší kombinaci už jsme si asi ani přát nemohli: kamarád kamaráda má v malé horské vesničce Fügen dva luxusní apartmány, opět s vlastní garáží a kompletním vybavením. Fügen je zhruba 3 kilometry od několika rozsáhlých lyžařských středisek, takže není třeba trávit hodinu cestou na lyže, jak tomu často bývá v případě zájezdů organizovaných cestovními kancelářemi, jež v rámci snahy o dosažení co nejnižší ceny své klienty často ubytují nepříjemně daleko od nejbližšího svahu.

Cesta z Prahy až do naší cílové destinace zabrala v Audi A6 pohodové 4 hodinky, což není až takový rozdíl oproti dvěma a něco hodinám z Prahy do Krkonoš. Německé dálnice a 220 km/h holt mají něco do sebe. Během celkem 4 dnů, kdy jsme lyžovali, jsme stačili vyzkoušet 3 různá střediska, přičemž nejrozsáhlejší Zillertal Arenu jsme si díky obrovské rozloze dali hned dvakrát a stejně jsme všechny sjezdovky nestihli. Další areály se jmenovaly Kaltenbach (Hochfügen / Hochzillertal), Mayrhofen (Penken) a již zmiňovala Zillertal Arena (Zell am Ziller a Gerlos).

První dva dny nám bohužel příliš nepřálo počasí, neustále sněžilo a sjezdovky byly neupravené (resp. je pravděpodobně v 5 večer urolbovali a do rána napadlo tolik sněhu, že to nebylo vůbec poznat). Poslední dva dny ale již bylo mnohem lépe, dočkali jsme se skvělého počasí s azurovým nebem, které umožnilo nádherné výhledy. I těch -17°C na nejvyšších kopcích se dalo celkem snést.

Kdybych měl Zillertal porovnat s mnoha ostatními rakouskými, italskými a švýcarskými lyžařskými středisky kde jsem byl, zařadil bych ho spíše do té horší půlky. Celá oblast je totiž relativně nízko (nejvyšší hory mají cca 2500 m.n.m.) a lyžování opravdu nebylo nikterak úžasné. První dva dny jsem si dokonce říkal, že lyžovačka na Černé hoře byla mnohem lepší.

Z části za to mohla ona nepřízeň počasí, z druhé části davy holandských turistů, kteří měli zrovna prázdniny a totálně zaplavily všechny svahy. Tolik lidí jsem v Alpách opravdu ještě neviděl a čekání ve frontě na některých vlecích není tak úplně typické. Na druhou stranu i v Zillertalu jsme si parádně nejen zacarvovali a ve srovnání s českými horami užili mnohem více muziky, za prakticky shodný peníz...