CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 2
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
17.10.2008 | 19:19 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Maďarsko, Budapešť a spousta dalších letních zážitků

Na tenhle report jsem se chystal už pořádně dlouho, ale máme tu půlku října a pořád nic, tak jsem si řekl, že už s tím musím něco udělat. Když jsem se v létě vrátil z Ameriky, zůstal jsem asi deset dní v ČR, vrátil se zpátky do reality, opět kontaktoval všechny známé a kamarády, abysme probrali moje zážitky z USA. No a pak mě to tu zase přestalo bavit, takže byl čas opět někam vyrazit: volba tentokrát padla na Evropu východní, kterou ještě procestovanou moc nemám – konkrétně Maďarsko.

 


tramvaje mají v Budapešti pěkný...

Z České republiky je to do Maďarska co by kamenem dohodil, z Prahy do Budapeště je to pak o trošku dál, ale pořád se jedná o velice přijatelnou vzdálenost. Díky jakési promo akci německých drah jsem na webu zakoupil za poměrně rozumné peníze jednosměrný lístek a v den odjezdu dorazil na nádraží k vlaku EuroCity Deutsche Bahn. Srovnávat tuhle formu přepravy s vlaky Českých drah asi ani nemá smysl, je to trochu jiná liga, bohužel v Americe je kvalita ještě větší (například zásuvky u každého místa).

 


tekutý chléb národa nejen českého

Jelikož jsem ten den přijel vlakem ze severních Čech, měl jsem asi 60 minut na přestup, takže jsem jenom doběhl domu, vzal připravený batoh, a opět utíkal na nádraží. Bylo něco po poledni a já měl bez oběda slušný hlad, tak jsem se vydal do jídelního vozu. Nabídka byla poměrně pestrá, bohužel tak i ceny. Za jakýsi sendvič a láhev koly jsem zaplatil zhruba polovinu toho, co stála celá cesta do Budapešti. Na druhou stranu jsem si dobře pošprechtil německou obsluhou a přesvědčil je, abych mohl platit kartou, což prý standardně dělají jenom u větších objednávek. Eura jsem neměl, koruny ani americké dolary se jim jaksi nelíbily, tak ani jiná volba nebyla.

 


jedna z hlavních ulic

Zhruba po sedmi hodinách ve vlaku můj spoj zastavil těsně před půlnocí na jednom ze tří vlakových nádraží v Budapešti. Tady už na mě čekala moje již bývalá přítelkyně, takže jsme se společně odebrali směrem k našemu ubytování. Jelikož jsem měl snad ještě větší hlad než před odjezdem, stavili jsme se v Burger Kingu nedaleko nádraží na rychlou večeři – všechny ostatní obchody a restaurace byly již zavřeny.

 


výhled ze střechy baziliky svatého Štepána

Budapešť si můžete představi jako takovou trochu zaostalejší a špinavější Prahu. Duch města je velice podobný, stejně tak značky obchodů a celkový vzhled města. Na druhou stranu se na ulicích povaluje obrovské množství bezdomovců a všude je dost špinavo. Co mě překvapilo asi nejvíce je velké množství českého zboží, které se v Maďarsku prodává, často s původními českými popisky. Staropramen tady seženete doslova kdekoliv, mlíko Populár stejně tak.

 


a tady je pohled zepředu...

Cenově je Maďarsko taktéž zhruba stejně drahé jako Česká republika. Budapešť je samozřejmě o něco dražší než venkov, stejně jako Praha. Některé položky jsou o dost levnější (víno, klobásy, elektronika, oblečení), některé naopak o dost dražší (rychlé občerstvení). Maďarské forinty jsou sympatické v tom, že 100 forintů je zhruba 10 Kč, takže stačí vždy ubrat jednu nulu a víte „naší“ cenu, není třeba nic přepočítávat.

 


Dunaj a závodní branky

Ubytování jsme měli vyřešeno geniálně: na internetu jsem si našel jakéhosi Američana, který bydlí v Budapešti a v centru města pronajímá několik bytů. Za poměrně rozumné peníze jsme tak měli nádherný, prostorný a plně vybavený byt s dvěma koupelnami, kuchyní, obývákem a velkou ložnicí. Druhý den do vedlejšího pokoje přijela ještě dvojice Francouzů, ale to nebyl nejmenší problém, stejně jsme se viděli akorát večer a ráno a nikdo nikomu nepřekážel.

 


budova parlamentu

Do Budapešti jsem jel tak nějak naslepo, bez průvodce, ani jsem nevěděl jak dlouho ve městě zůstaneme. Tady se opět prokázalo, že ženské myšlení je poněkud zodpovědnější, a tak jsme měli nakonec i nějakého toho průvodce. Náš ubytovatel Američan Jimmy nás také vybavil mapou města a podal nám geniální výklad, co všechno máme navštívit, jak se ve městě dopravovat a kam zajít třeba večer do klubu. Dokonce ode mě za opravdu výhodný kurz odkoupil americké dolary a vyměnil je za maďarské forinty, prostě perfektní chlapík.

 


vlajka s dírou, na oslavu odchodu komunistů ze země

V Budapešti se den před mojím příjezdem konal jakýsi hudební festival obrovských rozměrů, takže město bylo plné turistů z celé Evropy, kteří se přijeli podívat na hudební hvězdy světového jména. Tohle jsme bohužel zjistili až na místě, když jsme neustále potkávali lidi s barevnými páskami na rukou. Škoda, kdybych o akci věděl, mohli jsme dorazit o pár dní dříve.

 


opět jakýsi pomník související s komunismem

Hlavní město Maďarska se skládá ze dvou částí: Buda a Pešť (překvapivě). Rozdíly mezi nimi nejsou veliké, obě části odděluje Dunaj. Budě dominuje hrad, který není až tak odlišný od Pražského hradu. Celkově mi město v opravdu mnoha ohledech připomínalo Prahu a připadal jsem si tam jako doma. Mentalita lidí je také podobná, za to jazyk je totálně nepochopitelný: na místě jsme si koupili malou knížku typu „maďarsky za 24 hodin“ ale ani s její pomocí jsme nebyli schopni vytvořit souvislejší větu. Ugrofinské jazyky jsou opravdu pouze pro fajnšmekry.

 


obývací pokoj v našem bytě :)

První dva dny jsme strávili převážně obcházením památek a prozkoumáváním města. V době našeho pobytu se v Budapešti konaly Red Bull závody letadel (nevím jak přesně se to jmenuje), spočívající v prolétávání branek nad hladinou vody. Prostě takový slalom mezi pilíři a mosty – velice zajímavé pro diváky a turisty, o něco méně zajímavé pro starousedlíky, kteří snad třídenní vřískot letadel snášeli docela těžko.

 


ne všechno vypadá tak úžasně...

Třetí den jsme se vydali do tradičních maďarských lázní, to jsme si prostě nemohli nechat ujít. Ve městě je lázní hned několik, nám byly doporučeny ty novější, kde je prý více mladých lidí a méně seschlých důchodců. Celodenní vstupenka za nějakých 250 Kč se celkem vyplatila, i když jsme zůstali asi jenom 4 hodiny. Naložit se do vroucích perličkových lázní, nechat se trochu namasírovat a následně skočit do ledové vody má něco do sebe.

 


metro - we like it old skool!

Po prozkoumání většiny, co Budapešť nabízí, jsme se rozhodli pro návrat domů. Tady začaly být trochu problémy: vlaková jízdenka šla do tisíců za jednoho a navíc už byla většina míst vyprodaných. Zachránil nás opět Jimmy, který začal někam volat a po chvíli nám do ruky strčil papírek s adresou, že tam máme okamžitě vyrazit – prý jakási cestovní kancelář s několika posledními autobusovými lístky do Prahy. Z cestovky se vyklubala agentura specializující se na zájezdy do ČR, která mimojiné přeprodávala autobusové spoje Student Agency, takže jsme spokojeně zaplatili asi 450 Kč za jeden lístek domů a v klidu se odebrali doprohlídnout město.

 


hotelový bazén aneb minilázně

V den odjezdu se však všechno nějak pokazilo. Nějak jsme nestíhali a následkem menších problémů s metrem (mimochodem jezdí tam hnusné staré a špinavé sovětské vagóny jako kdysi u nás v Praze) jsme bus prostě nestihli. Ten pocit, kdy vycházíte ze zastávky metra o 5 minut později a proti vám akorát vidíte odjíždějící žlutý autobus a vy zoufale voláte, máváte ale nikdo si vás nevšímá mi asi zůstane na pár let vrytý do paměti.

 


král István

Zůstali jsme tak v divné části cizího města bez jakékoliv mapy nebo kontaktů. Od agentury přeprodávající lístky SA jsem věděl, že spoje v dalších dnech už jsou kompletně vyprodané, takže nemělo cenu pár dní čekat. Odebrali jsme se tedy na přilehlé autobusové nádraží zkusit najít nějaký jiný spoj do ČR, ale prakticky nic nejelo, nebo se jednalo o autobusy odjíždějící druhý den v 5 hodin ráno. A tak padlo zásadní rozhodnutí: do Prahy jedeme stopem.

 


Budapešt seshora

Předem uvedu, že ani jeden z nás nikdy nestopoval a neměli jsme tušení, jestli to je vůbec v Maďarsku legální. Opět jsme tedy nasedli na metro, opět zaplatili za lístky (téměř v každé stanici je kontrolují revizoři) a přes celé město se odebrali na severozápad, směrem na Prahu. Pak jsme ještě přesedli na několik tramvají a autobusů, až jsme se dostali prakticky za město. V domnění, že stojíme na té správné dálnici na Vídeň / Bratislavu jsme začali stopovat.

 


šílenci v letadlech

Stopování s holkou se ukázalo jako poměrně jednoduchá záležitost. Já seděl opodál a hlídal batohy zatímco moje přítelkyně se snažila nejen vystrčenou rukou nalákat nebohé řidiče. První auto nám zastavilo zhruba po 10 minutách, postarší BMW a pohodový týpek jedoucí kamsi na chatu, říkal, že nás může hodit asi 60 kilometrů. That was easy!

 


nesmí chybět také trochu kýče...

Problém s Maďary je v tom, že absolutně nemluví žádným jiným jazykem. Angličtina jim nic neříká, lámanou němčinou se jich pár domluví, ale není to žádná sláva. A Maďarsky nemáte šanci rozumět ani slovo, ten jazyk prostě nedává smysl. Mírnou gestikulací jsem se tedy domohl autoatlasu a po sledování několika značek jsem zůstal lehce oněměn: byly jsme sice na dálnici, ale na úplně špatné! Místo na Vídeň jsme tak jeli kamsi do Bánské Bystrice. Shit.

 


nádherně osvětlený hrad v Budě

Na nějaké nápravy už bylo celkem pozdě a tak jsme si řekli, že z toho uděláme takové menší dobrodružství. Nakonec z toho bylo dvoudenní cestování, během kterého jsme vystřídali snad 8 různých aut, zažili opravdu hodně zážitků a totálně zničení se dostali kamsi před Bratislavu, kde už nechtěl zastavit vůbec nikdo. Mezi nejlepší historky patří třeba přespání v jakémsi parku kdesi v Ezstergomi - dva lidi v jednom spacáku, tuna komárů a v 6 ráno vás probudí tupě zírající důchodci hrající tenis na opodál rozkládajícím se tenisovém kurtu (v noci nějak nebyl vidět J).

 


putování po Maďarsku - Ezstegom (beat that!)

Jak jsem psal, Slováci se ukázali jako nepřátele autostopu a když ani po dvou hodinách stopování zhruba 50 kilometrů před Bratislavou nikdo nestavil, odebrali jsme se do nejbližšího městečka, kde nějakým zázrakem jezdil autobus přímo do Prahy – sice bylo odpoledne a bus jel 20 minut před půlnocí, ale to už bylo to nejmenší. Totálně zničení, smradlaví a plní emocí jsme se před rozbřeskem vypotáceli na pražském Florenci z autobusu a jedním z prvních meter vyrazili domů…


Pár set dalších fotek jsem nahrál do fotogalerie.


Komentáře

ječmen - 17.10.08 - 22:30
V Maďarsku jsem byl minulý rok, líbilo se. A to přepočítání forintů jsem si také nemohl vynachválit :D

Banán - 17.10.08 - 23:52
Ahoj s tim přepočítáním forintů bych chtěl upozornit že neni kurz za 10 Kč 1000 forintů ale za 1000 forintů 100 Kč...prostě jedna nula sem druhá tam :-D V Maďarsku jsem byl letos pošestý a je to tam super...procestovali jsme hodně lázní a měst a ty ceny a lázně si nemůžeme vynachválit :-) ... měj se ahoj

Hannes - 18.10.08 - 12:17
jj Banan ma recht, opravil jsme to. doslo mi to hned kdyz jsem se podival na tu fotku s pivama - lahev za korunu by asi byla az moc idealni :)

bockelman - 18.10.08 - 13:25
taktak - ubiras pouze jednu nulu :-P

jinak ja se z madarska vratil v utery ;))

-KRiZKiN- - 20.10.08 - 00:29
-- "méně seschlých důchodců", tak to mě dostalo :D A jinak teda dost dobrý výlet, ale že budete nakonec 2 dny cestovat do Prahy by mě fakt nenapadlo... :)

Beetle - 21.10.08 - 09:30
Hannesi, na vetu o seschlych duchodcich si vzpomen, az ti bude 60... Seschli duchodci jsou i tvoji rodice pripadne prarodice?

B - 21.10.08 - 10:05
Heh no z Ba do prahy uz som dlho nikoho nevidel stopovat tak ked si uvedomim ze tam niekto stoji a ze mam prazdne auto tak uz je neskoro lebo vacsinou nemozem ani rychlo zastavit (vela aut) .. ale nabuduce odporucam skocit na web somvprahe a tak je spolujazda :)

Rionela - 22.10.08 - 10:00
vemte me sebou priste taky:(( ja chci taky na takovyhle vylet... zavist:(

Lukas - 08.10.10 - 09:32
Ahoj, moc zajimavy report z Madarska a navic ta zpatecni cesta musela byt docela dobrodruzna ;).

Z Budapesti jsem se nedavno vratil z kratsi dovolene a musim priznat, ze je to hodne zajimave mesto. Par fotek a kratsi clanek jsem nahral na: http://www.ilvios.cz/madarsko/budapest/



Přidat komentář

bezpečnostní kód: opak dne =

jméno

komentář

zalamování řádků

 

:: Zpět
eXTReMe Tracker