East Coast Trip, návštěva Philadelphie

Všechno hezké jednou končí a i já jsem se pomalu loučil s Amerikou, kde jsem strávil úžasný měsíc plný celoživotních zážitků a kde jsem potkal spoustu úžasných lidí. Po skončení školy v pátek postupně většina lidí odlétla domů, zpátky do svých běžných životů. Moje dobrodružství ale ještě tak úplně nekončilo – již před cestou do USA jsem si naplánoval menší „East Coast Trip“ – dvoutýdenní cestu na jih. Moje vízum bohužel končí poslední den v červenci, a tak musím chtě nechtě zpátky, i když bych asi normálně zůstal ještě déle. Do Ameriky se přeci jenom člověk nepodívá každý den a když už jsem tady, tak toho chci využít na maximum.

tak trochu netradiční hostel...

Vidět to nejlepší na Východním pobřeží během necelých dvou týdnů není úplně jednoduchý úkol a tak mě čekalo dost plánování a zařizování. Pár dní před odjezdem jsem ještě neměl zajištěno absolutně nic a všechno jsem většinou řešil operativně na posledních chvíli. Jelikož tenhle článek píšu se zhruba desetidenním zpožděním, mohu již prohlásit, co jsem stačil za tu dobu navštívit: finální trasa nakonec byla Boston -> New York -> Philadelphia -> Washington -> Orlando -> Miami -> Boston.

Independence National Historical Park, Philadelphia

Nebudu ale předbíhat a napíšu několik dojmů z Philadelphie. O New Yorku už jsem psal v samostatném postu, tentokrát jsem v „Big Apple“ akorát přestupoval na bus do Philadelphie. Z Bostonu jsem opět využil služeb čínské autobusové společnosti, a opět to bylo bez problémů, takže ony pověry o kterých jsem psal dříve byly asi opravdu pouze pověry. V New Yorku jsem nakoupil akorát nějaké ovoce na místním trhu a nasednul na další autobus.

kráva :)

Co mě celkem rozesmálo je fakt, že společnost Apex prodává na internetu lístky do Philadelphie za 12 dolarů + 50 centů za rezervaci. Já prostě přišel na místo odjezdu a od jakéhosi pouličního prodejce si koupil ten samý lístek za $10. Tak trošku paradox, většinou to bývá přesně naopak, v Chinatownu ale musíte počítat úplně se vším…

Independence Hall

Po dvou převážně prospaných hodinách už jsem vystupoval v centru Philadelphie. To je jedna z výhod cestování autobusem: na rozdíl od letadla přijedete přímo do samého centra města, ne na letiště vzdálené 10 mil za metropolí. Cena je samozřejmě také nesrovnatelně nižší a časově to nevyjde o moc hůř (v tomto případě možná dokonce lépe), než při leteckém spojení.

tady vznikly Spojené státy Americké...

Philadelphia je docela velké město opředené historií a vznikem Spojených států. Právě tady se v 4.července 1776 zrodila nejslavnější listina celé federace – The Declaration of Independence. Centrum města se rozkládá mezi pouhými čtyřmi pěti ulicemi, které se podobně jako Avenues v New Yorku táhnou celým městem. Kolmo na ně opět náleží číslované „Streets“, takže orientace je po pár hodinách opravdu jednoduchá a mapu prakticky nepotřebujete.

Chestnut Street

„Philly“ je zároveň jedním z měst s nejlepší veřejnou dopravou v USA – ne co se týká spolehlivosti nebo čistoty, ale hustoty spojů. Nějaký ten autobus nebo metro provozovaný společností SEPTA (obdoba pražského DP) tu najdete opravdu na každém rohu. Jízdné je podobné jako v ostatních amerických velkoměstech: 2 dolary, pokud si zakoupíte speciální žetony tak vás to přijde na $1.45. Stejně jako v Bostonu či New Yorku platíte přímo v autobusu, a opět tu nefunguje vracení nazpátek, takže musíte mít přesnou částku, nebo zaplatíte zbytečně víc peněz.

symbol města, známý Liberty Bell

Jelikož už bylo asi 6 večer, zašel jsem si do Wendy’s na rychlou večeři v podobě několika tortil a vydal se přímo do svého hostelu. Ten byl vzdálený asi 20 minut od centra města v opravdu nádherné rezidenční čtvrti. Spíše než hostel ona budova vypadala jako luxusní vila a vevnitř to vypadalo také úžasně. Jak jsem brzy zjistil, jednalo se spíše o takovou partičku lidí, žijících spolu, než klasický hostel. Podle toho to také vypadalo: všichni se navzájem znali a atmosféra byla opravdu familiérní.

další klasická turistická lokalita, LOVE fontána

Jako důkaz můžu dodat, že první večer mi Američan James, s kterým jsem si asi nejvíc rozuměl, uvařil večeři (krevety s jakýmsi salátem, v životě jsem něco takového neviděl) a druhý den se konala „Movie night“ – společně jsme koukali na novou Futuramu na DVD, k tomu objednaná pizza a pití zdarma pro každého. Čistota koupelen a sociálního zařízení byla také jedna z nejlepších, co jsem zažil. Po třech dnech jsem tedy opravdu litoval, že musím odjet.

centrum Philadelphie, City Hall

Science Museum

Co se památek týče, stačil jsem navštívit většinu důležitých míst během jednoho dlouhého dne – nejznámější místa jako Independence Hall, slavný Liberty Bell, pitoreskní vodní fontána s nápisem LOVE, dům Bena Franklina, přístav Penn’s Landing a několik dalších míst. Pokud budete mít cestu do Philadelphie, doporučuju také Münster Museum – muzeum lékařských zvláštností a různých chorob. Osmimetrové tasemnice, rentgenové snímky s nejrůznějšími předměty v lidském těle a další lahůdky pro silné žaludky.

sushi k obědu, mňam

Hard Rock Café

Třetí den po poledni jsem sbalil a vydal na autobusovou zastávku, čekalo mě další město na mé cestě. Tentokrát se mi lehce vymstilo ono neplánování, jelikož z Philadelphie do Washingtonu jedou asi 3 autobusy za den (pokud nechcete sedět 5 hodin ve smradlavém Greyhoundu). Musel jsem tak čekat asi 3 hodiny, než mi to pojede, autobus byl navíc opožděný. Naštěstí to nebylo tak hrozné, na autobusové zastávce jsem narazil na jednu Holanďanku, s kterou jsem se trochu seznámil a pak jsem šel ještě obhlídnout pár obchodů. Po usazení v autobuse do Washingtonu jsem tradičně během pár minut spokojeně podřimoval...