CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 7
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
02.08.2008 | 00:43 | kategorie: Boston | Hannes | trvalý odkaz

První loučení s Bostonem a Amerikou

Po víkendu stráveném převážně v autobuse následoval poslední týden mého jazykového kurzu v Bostonu. Shodou okolností končila většina lidí ve stejný den, takže to byl poslední týden pro naprostou většinu z nás. Většina lidí z Evropy přijela do Ameriky na jeden, maximálně dva měsíce – na rozdíl od většiny Asiatů, kteří zde tráví v extrémních případech i několik let (kde na to berou peníze mi není zcela jasné).

 


grupa zpívajících jeptišek v Harvardu :)

Během týdne jsme společně s ostatními přáteli podnikli několik zajímavých exkurzí: já osobně jsem se hodně těšil na návštěvu pivovaru Sam Adams, což je místní výrobce piva, který je paradoxně po nedávné akvizici InBevu největším ryze americkým výrobcem piva. Sam Adams má několik pivovarů po celých Spojených státech, ale právě v Bostonu tahle firma vznikla a nyní je zde jakési testovací centrum, kde se zkouší nové příchutě piva a kontrolují ty existující.

 


pohled na centrum města z parku Boston Common

Bezplatná „tour“ pivovarem trvala asi hodinu a kromě docela zajímavého povídání o výrobě piva a historii firmy obsahovala také ochutnávky. Sam Adams vyrábí asi 12 různých druhů piva – já jich ochutnal asi 5 a všechny byly totálně odlišné od toho našeho, českého piva. Američani si rádi hrají s různými příchutěmi, takže jsem zkusil třeba malinové pivo a další zvláštnosti. Některé příchutě pro mě byly téměř nepoživatelné, nejlépe chutnal „Summer Ale“ s lehce citrónovým, osvěžujícím nádechem. Nutno dodat, že 5 malých skleniček piva v 35 stupňových vedrech dokáže udělat divy i se mnou, takže jsem odcházel v lehce povznesené náladě. J

 


i Američané hrají fotbal - a na rozdíl od nás k tomu mají špičková, veřejně přístupná hřiště

Jeden večer jsme se vydali podívat na Top of the Hub. Hub je označení pro centrum Bostonu a Top of the Hub je luxusní restaurace v posledním, 56. patře Prudential Center, největší budovy ve městě. Dovnitř vás většinou bez společenského obleku nepustí a ceny odpovídají výjimečnosti tohoto místa, ale ten výhled za to rozhodně stojí.

 


Esplanade, Charles River

Díky menším komplikacím jsme se ale dovnitř málem nedostali – bez rezervace je zvláště večer dost obtížné najít volné místo a „usazovací“ slečna u vchodu nám řekla, že budeme muset počkat cca 45 minut. Tak dlouho se nám čekat nechtělo. K našemu štěstí mi ředitelka mé školy řekla, že jedna ze zaměstnankyň této restaurace je Slovenka – zeptal jsem se tedy, jestli tady někdo takový pracuje. Po pětiminutové konverzaci s Martinou ve slovenštině jsme seděli na výborném místě hned vedle okna a já spokojeně popíjel koktejl s Martini.

 


s touhle prostitutkou asi moc srandy nebude...

Jednou z dalších povedených aktivit byla „Free Movie Night“. O této akci jsem se dozvěděl celkem náhodou v Metru, stejných novinách jako máme u nás. Upoutávka však nespecifikovala přesný čas, bylo tam napsáno pouze „at dusk“, což znamená během západu slunce, takže jsme nevěděli kdy přesně přijít. Nakonec jsme se sešli asi v 8 večer a načasování bylo téměř ideální.

 


tour pivovarem Sam Adams

Pěkný, relativně malý park byl již zaplněn lidmi čekajícími na film – představte si to jako takový obrovský piknik (cca 200 lidí) s velkým filmovým plátnem a skvělou atmosférou. Na programu byla komedie Mean Girls s Lindsay Lohan. Nakoupili jsme tunu zmrzliny, chipsů, coly a dalších pochoutek, uvelebili se na pohodlném trávníku (resp. na dece mladého páru sedícího vedle nás) a užili si parádní dvě hodiny. Přestože jsem film již před pár lety viděl, skvěle jsem se bavil.

 


výhled na město z vrcholku Prudential Center

Pátek byl posledním a dost emotivním dnem. Ve škole se po skončení výuky samozřejmě konalo hromadné fotografování, vyměňování kontaktů a loučení s těmi, kteří odlétali domů. ELC dokonce zorganizovala skvělý „Ice Cream Social“, což bylo setkání všech studentů v parku Boston Common se zmrzlinou zdarma pro každého. Pohodový chillout po škole, nějaké to frisbee, fotbálek a tak. Vtipné bylo, když se k pár stovkám studentů pokusila přidat skupinka několika bezdomovců a dožadovala se také zmrzliny zdarma.

 


restaurace Top of the Hub

Na večer byla domluvená poslední „Goodbye“ party na stejném místě jako Korejská party o které jsem psal dříve, ale k velkému zklamání všech pozvaných z toho nakonec sešlo, protože někdo zabral místnost pro party před námi. Dohodli jsme se tedy, že místo toho půjdeme večer zkusit bowling. Z bowlingu se vyklubal asi nejšílenější podnik posledního týdne – někdo totiž našel na internetu velkou „bowling alley“.

 


pojídání chipsů s veverkou v parku :)

Bohužel jaksi zapomněl zjistit přesnou lokaci a tak jsme se asi v 8 večer vydali do údajně 30 minut vzdálené části města. Po vystoupení z metra a autobusu všem lehce zatrnulo: jak jsem se dozvěděl později, Dorcester je asi nejnebezpečnější čtvrť celého města a podle toho to také vypadalo. Následovalo zmatené bloudění liduprázdnou čtvrtí, do kterého se spustila šílená bouřka, déšť jako v tropickém pralese, blesky všude kolem nás, no prostě šílenství.

 


Ice Cream Social

Když jsme po dvou docela drsných hádkách v italštině a francouzštině zjistili, že podnik s bowlingem je za pětiproudou dálnicí, radši jsme to vzdali a vydali se opět zpátky. Následovalo asi půlhodinové čekání na autobus, při kterém nás málem přepadla dvojice lehce ožralých místních wannabe gangsterů. Zkrátka parádní poslední večer.


Komentáře



Zatím zde nejsou žádné komentáře



Přidat komentář

bezpečnostní kód: opak dne =

jméno

komentář

zalamování řádků

 

:: Zpět
eXTReMe Tracker