CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 3
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
26.06.2007 | 05:02 | kategorie: Vancouver | Hannes | trvalý odkaz

První týden ve Vancouveru je za mnou...

První týden studia proběhl víceméně bez problémů. Na dopoledních lekcích jsme se téměř celou dobu zabývali rozdíly mezi jednotlivými národnostmi a jejich kulturou. Přestože to možná zní jako nějaké nudné téma, bylo to naopak velice záživné, zajímavé a poučné diskutování. Asi největší rozdíly oproti naší, evropské kultuře projevili tři naši Korejci. Některé jejich zvyky jsou opradu divné – zároveň je to ale extrémně zdvořilý národ. Věděli jste třeba, že studují celý týden od 7 do 9 večer? Šílené (možná proto mají tak šikmé oči :)). To samé najdete u různých zdvořilostních pravidel: když třeba učitel ve škole rozdává zadání testu, vy ho musíte vždy přijmout oběma rukama a ještě se poklonit, jinak projevujete svoje pohrdání lektorem. A takovýchto zvláštností mají Korejci spousta.

 

Takovým druhým extrémem jsou Brazilci. Jejich jižanský temperament se prostě nezapře a pro někoho to může být až nepříjemné. Hlavní mladí Brazilci jsou totiž zvyklí strašně moc mluvit a hlavně skákat si do řeči. Je to tady zase úplně naopak: pokud tomu druhému neskáčete do vět a jenom posloucháte a čekáte na konec věty, vyjadřujete tím svůj nezájem o daného člověka. Brazilci také drží extrémně při sobě, po škole téměř okamžitě přechází do portugalštiny nebo španělštiny a je opravdu těžké dostat se do jejich uzavřené komunity. To, že ve čtvrtek ani jeden ze čtyř lidí z Brazílie v naší třídě nikoho nepřekvapilo: ve středu se totiž konala jakási brazilská party. Vtipný byl Renato, který o den později omlouval svojí absenci tím, že mu ujel poslední autobus a on musel přespat v jedné kavárně. :)

 


jakýsi přerostlý racek v parku naproti škole


Moje nová odpolední třída se ukázala jako skvělá volba, učitel Patrick je sice trošku drsný a přísný chlapík, ale po pár dnech ho pochopíte a nyní ho téměř všichni považují za jednoho z nejlepších učitelů. Co se látky týče, ztrávili jsme jednu hodinu na počítačích a v těch dalších jsme pracovali hlavně na Academic Word Listu a některých dalších materiálech pro TOEFL. Nechyběla ani partička Scrabble (Patrick mě docela naštval poněvadž mi neuznal slovo Bilinear, nechápu jak je možné že to neznal a ve slovníku taky nebylo). Ani v jedné z mých lekcí nemáme žádné učebnice, ale učitelé čato nosí nějaké materiály okopírované z různých knížek, což mi přijde lepší než tupě probírat nějakou učebnici stránku za stránkou.

 

Jak jsem řikal, až do pátečního rána jsem se cítil dost mizerně a unaveně, takže jsem ani nepodnikal nějaké větší akce nebo výlety. V pátek už mi bylo líp, tak jsem se vydal projít nějaké obchody v centru města. Ani jsem to nějak neplánoval, ale skončil jsem s párem nových bot. Kožené, ručně vyrobené botky Skechers za v přepočtu 1100 Kč prostě nešly odmítnout. :-) Kdybych před odjezdem do Vancouveru nenakoupil tak moc věcí, asi bych si toho odnesl mnohem více – Winners je prostě úžasný obchod.

 


pokojíček s televizí a Xboxem v posteli bych asi neodmítnul :]


Jedná se o americkou společnost, která skupuje zbytky zboží ve značkových buticích, salonech a sportovních obchodech v USA. To všechno pak prodává za zlomkové ceny. V praxi to tedy vypadá tak, že v obrovském obchodě můžete jeden den najít 10 věcí, které byste si bez váhání koupili a druhý den vás nezaujme totálně nic. Ve Winners mají totiž většinou jenom 1 kus daného modelu, často pouze v jedné nebo dvou velikostech, takže to chce mít opravdu trošku štěstí. Levisky za 600 Kč, trička třeba od Adidasu nebo Quiksilveru za 300 Kč nebo značkové a velmi kvalitní boty za něco málo přes 1000 Kč, tomu se prostě nedá odolat. Jak ale říkám, chce to šťastnou ruku, protože často najdete věci třeba jenom v XXXL.

 

Nakupování v Kanadě je vůbec zvláštní. Zvláštní hlavně kvůli daním, které nejsou zahrnuty v ceně a připočítávají se až při placení. Hlavně v prvních dnech jsem z toho byl trochu rozhozený, připravíte si třeba peníze a pak na vás vyskočí o dolar vyšší cena a vy musíte lovit další mince. Teď už to ale není problém, ale přesto mi přijde cena zahrnující všechny poplatky poněkud rozumější. Co se týče cen, je to jak u čeho. Některé věci jsou stejně drahé jako u nás, něco málo je levnější a většina je trošku dražší. Extrémně drahé jsou třeba cigarety (minimálně 10 dolarů za krabičku), hlavně díky 50% daňovému zatížení. I proto tady uvidíte mnohem méně kuřáků, protože vyhodit třeba 4 stovky denně (2 krabičky) jenom za kouření už si každý dovolit nemůže. Třeba kosmetika a hlavně ono oblečení je ale často mnohem levnější než u nás.

 


nem - všimněte si zeleně všude kolem, takhle je to víceméně v celém městě


Páteční i sobotní večer jsem strávil poněkud netradičně. Moje homestay family jela na návštěvu ke svým příbuzným a mě se zeptali, jestli nechci jet s nimi. Proč bych nejel. Nasedli jsme tedy v 5 do jednoho ze dvou aut (jakýsi luxusnější jeep od Nissanu) a vyrazili. Mike si před cestou vypálil nové CD s hudbou a chtěl ho otestovat. V kombinaci s neuvěřitelnými subwoofery zabudovanými v autě se jednalo o opravdu silný hudební zážitek.

 

Jestliže je dům mojí rodiny víceméně standardním domkem zde ve Vancouveru s trošku nadstandardním vybavením, dům jedné z 5 sester Mug kterou jsme jeli navštívit byl takovým malým palácem. Patrová vila s vlastním hrištěm na basketbal, pár plazmovými televizemi, jakousi jeskyní místo sprchy v koupelně, reproduktory zabudovanými ve zdech po celém domě nebo třeba vlastním barem byla hodně působivá. Jelikož nás bylo dohromady asi 12, objednal někdo asi 10 krabic pizzy. Po večeři jsme šli ven, kde jsme hráli asi hodinu basketbal, načež se většina lidí svalila na gauč vevnitř a sledovala film na DVD. Asi v jednu hodinu se všichni rozloučili a jelo se zpátky domů.

 

V sobotu jsem vstal něco málo po jedenácté, stejně jako většina ostatních. Na další večer byla naplánována další návštěva, které jsem se opět zúčastnil. Díky mírnému nedorozumění jsem nejdříve myslel, že jedeme do nějakého bazénu, ale později jsem pochopil že ten bazén má ona rodinka doma. Takže se všechno víceméně opakovalo: obrovský luxusní dům s parádním bazénem na zahradě. Jelikož byla celkem zima, v bazénu jsme až tolik nebyli – většinu času jsem se válel v kulaté výřivce s masážními tryskami a horkou vodou. Celkem zajímavý pocit, když si ležíte ve vířivce, popíjíte kanadské pivo, z nebe padají jemné kapky deště a z horké vody se valí oblaka páry. Na chvíli jsem si připadal jako milionář. :) Večeře byla opět přivezena nějakým poslíčkem, tentokrát spíše v řeckém stylu: souvlaki, tzatziki, lasagne, zeleninový salát s balkánským sýrem a další pochoutky...


Komentáře

Huňáry - email - 26.06.07 - 08:45
nádhera ... tiše závidím ...

Myšpulín - 26.06.07 - 11:19
Pěkné reporty, thx

vsn - 26.06.07 - 12:13
no trosku mi chybej fotky k tomuhle clanku ... jinak hezky

Scrand - 26.06.07 - 13:15
Ty korejci od sedmy ráno do devíti večer? nebo všechno od sedmy večer do devíti večer? nevim jak to mam chápat ;)

Myšpulín - 26.06.07 - 17:29
tjn, víc fotek by neuškodilo, třeba i celá nová galerie :-)

rufus - 26.06.07 - 17:57
hannes: a byla ta vila z cihel?

Hannes @ NTB - 27.06.07 - 03:18
jo fotky nejak nebyly protoze jsem par dni nemel fotak takze jsem nemohl fotit. urcite to ale do budoucna napravim ;)

Quanti - 27.06.07 - 11:25
ale fuj, jestli ses tam nekoupal se sovama, tak ve vÍřivce :)

Ondřej - 27.06.07 - 12:54
Az na ten odpornej plakat s odpornym Canavarem pokojicek moc hezkej :)

Gorog - email - 27.06.07 - 18:40
super clanky.)))
Malinka chybka pise se: stravit(s nekym cas), jednou to tam se "z" a podruhe to mas spravne se "s".

Pedro - 28.06.07 - 22:40
Moc pekny, tesim se na dalsi prispevek ;) a fotky pokud mozno taky delel.. ;)

Anchel - 08.07.07 - 11:37
Salat v reckem stylu s balkanskym syrem? :))



Přidat komentář

bezpečnostní kód: opak dne =

jméno

komentář

zalamování řádků

 

:: Zpět
eXTReMe Tracker