Vancouver, get ready for me!

Dneska jsem konečně dostal takzvaný informační balíček od Student Agency. Jedná se o poslední balík informací, které potřebujete znát před odletem. Kromě toho jsem konečně vyřídil vízum na kanadské ambasádě, a tak je už asi všechno připraveno. Součástí balíčku jsou samozřejmě i všechny potřebné adresy, jak školy tak vašeho ubytování. To je docela často poměrně napínavé, protože host families jsou rozmístěné po celém městě a cesta z rodiny do školy může trvat někdy i nepříjemně dlouho.

S nervozitou jsem tedy očekával, jaká adresa na mě z balíčku vypadne. Nakonec je to asi standardní lokalita: podle informací je rodina vzdálena přibližně 40 minut cesty veřejnou dopravou od školy (22 km podle Google Maps). Jedná se o čtyřčlennou rodinku - rodiče ve věku 38 a 40 let s dvěma dětmi, kluk 8 a mladá holka 12. Trošku strach mám z jména hlavy rodiny, protože Mukhtiar mi nepřijde zrovna moc kanadské a bydlet v nějaké islámské rodině by asi nebylo to pravé. Uvidíme, zbytek členů rodiny už se jmenuje relativně normálně.

Trošku mě zarazila cena veřejné dopravy ve Vancouveru. Tamější systém je rozdělen podobně jako v Praze na několika pásem, konkrétně tedy tři. Díky vzdálenosti mojí školy a rodiny budu muset koupit měsíční předplacenou jízdenku na dvě pásma, která je pochopitelně trošku dražší. Tím trošku je ale ve skutečnosti trošku víc: necelé 2000 Kč jsou poměrně kontrastním rozdílem oproti 230 Kč za studentskou tramvajenku v Praze. :) S tím se ale musí počítat, obyvatelé Kanady mají asi taky trochu jiné příjmy než my. Co mě rozesmálo ještě víc je doporučení Student Agency, že na kapesné byste si mělo stačit přibližně $70 - $100 na týden. Kdybych se tímhle doporučením řídil, jedl bych asi celý měsíc obilné vločky a chodil pěšky. Zvlášť když třeba jeden víkendový výlet může stát i 150 dolarů. Na druhou stranu chápu, že nechtějí případné zájemce odradit realitou kanadských cen...

Za necelé dva týdny se tedy vydám na další dobrodružství. Upřímně doufám, že nenastanou nějaké problémy se zavazadly - u takto dlouhých cest se poměrně často stává, že zavazadla prostě nestihnou přiletět stejným letadlem jako vy. Letecká společnost pak má 1 den na to, aby vám vaší bagáž přivezla, to už je ale samo o sobě dost nepříjemné. Pokud tak neučiní, máte nárok si na náklady dopravce koupit věci, které potřebujete. Tuhle eventualitu bych ale radši zkoušet nechtěl. Uvidíme také, jak se vejdu do hmotnostního limitu, přeci jenom na měsíc života na druhém konci světa už pár věcí potřebujete. Pro všemožnou elektroniku, kterou do Kanady povezu, musím ještě sehnat adaptér na americké zásuvky, s tím jsem měl minule při výjezdu do Cambridge trošku problémy, tak uvidíme. Každopádně se opět můžete těšit na pár zápisku od Velké louže, pokud se tedy dostanu nějak rozumně na internet...