CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 4
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
24.01.2007 | 15:20 | kategorie: Offtopic | Hannes | trvalý odkaz

Pár dojmů z prodlouženého víkendu v Paříži

Můj třídenní výlet do Paříže se od začátku jevil jako poněkud šílená akce. Asi 6 hodin před odletem jsem si uvědomil že ani nevím jak se dostat z letiště, natož pak do hotelu. Mapu Paříže jsem neměl, takže jsem si jenom našel několik plánků na internetu a doufal, že všechno dobře dopadne. Vzhledem k rannímu odletu v 7 hodin jsem musel vstávat asi v 5 hodin. Asi to ale docela dobře znáte - když vás čeká nějaká důležitá věc, zkouška, maturita, nebo něco podobného, člověk se jakoby zázrakem probudí klidně i v těch 5 hodin, kolikrát úplně sám od sebe. Se vstáváním tedy nebyl žádný problém.


Na letiště jsem dorazil asi 45 minut před odletem, což se ale ukázalo jako docela chyba. Z neznámého důvodu jsem po odbavení a pasové kontrole se zděšením v očích pohlédl na seznam odletů a u svého letu uviděl červeně blikající Last Call. Po menším sprintu jsem asi v 6:33 dorazil ke svojí bráně a s úlevou podal letušce mojí letenku. Zajímavé na celém tomhle odletu byl fakt, že jsme pak opravdu čekali až do těch 7 v zavřeném letadle než jsme vzlétli. Příště tedy radši vyrazit o něco dřív.


 


Přílet na Orly byl bez problémů, zavazadla dorazila také v pořádku, a tak mi nebránilo nic koupit asi za 10 € lístek na OrlyVal a vyrazit směrem do centra Paříže. Tenhle minivláček je takovou kombinací pendolína a metra, který vás opravdu rychle doveze na nejbližší stanici metra nazvanou Antony. Odsud už můžete cestovat do všech směrů, libovolně přestupovat na vlaky či metro a dojet třeba na druhý konec Paříže.


Systém veřejné dopravy je v tomto městě opravdu výborný, nějakých 14 linek metra, 5 vlakových spojů, nespočet autobosů. Všechno na sebe skvěle navazuje a dostanete se tak rychle a pohodlně úplně kamkoliv. Běžný lístek stojí €1.40, přičemž se podobně jako v Londýně musí nějdřív projít turniketem, takže je vyloučeno nějaké cestování na černo. Potkal jsem ale i několik revizorů kterým se podařilo chytit černé pasažéry, takže to asi až takový zázrak nebude. Metro jezdí docela často i nad zemí, takže můžete pozorovat okolí a zkrátit si cestu.


 


Po dvou přestupech jsem konečně vystoupil na zastávce "Blanche", která byla pouhých pár metrů od hotelu. Hned po výstupu vás do očí uhodí slavné divadlo Moulin Rouge s jakýmsi větrným mlýnem na střeše. V noci to je ještě kouzelenější podívaná. Ubytování v hotelu proběhlo zcela hladce, moje objednávka přes internet byla normálně funkční, vyplnil jsem pár formulářů a už se šel natáhnout na postel. Pokoj byl příjemně vybavený, postel spíše pro dva než pro jednoho a koupelna taky pěkná s obrovským zrcadlem. Potěšila mě i lednička, ale ta jaksi přiliš nechladila.


První den jsem se vydal na pěší prohlídku města a okolí hotelu - navštívil jsem působivý Sacre Cour na kopci nad hotelem a mnoho dalších míst. Tady mě stejně jako skoro všechny ostatní procházející odchytil jakýsi černoch a začal mi kolem prstu motat jakýsi řemínek na zápěstí. Bylo mi zcela jasné co bude následovat, ale mladík se jaksi nenechal odbít, tak jsem ho nechal pokračovat. Prý se jedná o nějakou tradiční lidovou tvorbu z Keni, mě to přišlo jako úplně normální propletený náramek z bavlnky co nosí na ruce každý druhý. Jemmy se ptal odkud jsem, a když jsem mu řekl že z České repuliky, vyvalil na mě pár slovíček v češtině. Během těch pár minut než celý náramek upletl jsem ho stále utvrzoval že to nechci ať toho nechá ale on jel prostě dál. Když bylo dílo hotovo, obvázal mi to kolem ruky a samozřejmě čekal že mu to zaplatím. Suveréně jsem tedy náramek rozvázal a se slovy Thanks & Bye mu ho vrátil. Netvářil se zrovna nadšeně, ale okamžitě si odchytil jinou oběť, na kterou zkusil úplně to samé...


 


Do večera jsem stihnul navštívit ještě budovu Opery, nádraží TGV Gare du Nord, obchodní centrum La Fayette a mnoho dalších míst. Večer jsem se vrátil chvilku odpočinout a poležet, načež jsem opět vyrazil směrěm k Louvru. Nádherně osvícené muzeum spolu s menším Vítězným obloukem, skrz který je vidět přes Obelisk až k Arch de Triumphe mi bude asi ještě chvíli ležet v hlavě. Hezky osvícená byla i Eiffelovka, z jehož vrcholku různě po městě projížděl paprsek světla. 


Cestou zpátky jsem se stavil ještě ve Starbucks na kafe - opět se potvrdila kvalita této oblíbené kavárny, oříškové Garde Latte nemělo chybu. Zajímavá ale byla zavírací doba Starbucks - přišel jsem totiž něco před 11 večer a v 11 se mělo zavírat. Uvnitř ale bylo velice živo, odhadem tak 100 lidí. To ale zaměstnancům očividně nevadilo, protože přesně v 11 prostě zhasli téměř všechny světla, což bylo znamení abysme všichni hezky rychle vypadli ven. A skutečně, lidi se najednou začali zvedat a postupně odešli. Příjemně horké kafe jsem si tak dopil cestou do hotelu.


Druhý den jsem se vydal metrem směrem k Ajfelovce - v neděli bylo v Paříži opravdu úžasné počasí, azurově modré nebe a odhadem tak 15 stupňů - koneckonců je to dobře vidět i na fotkách. Před pokladnami na prohlídku stála neuvěřitelná fronta, lístek stál asi 11 Euro, ale tuhle věc si prostě člověk nemůže nechat ujít. Stále dost silný vítr po páteční vichřici byl ale docela problém, nahoře jsem se dost bál aby mě to nedofouklo pryč a nádherný výhled jsem tak radši vychutnával pevně se držíce zábradlí.


 


Odpoledne jsem se pěšky přesunul k Les Invalides, kde je nádherný hotel a muzeum, dále směrem k Obelisku a pak na Champs Elysee a k Vítěznému oblouku. Cestou jsem ještě stačil navštívit dvě muzea, ale na tenhle typ kultury moc nejsem, takže jsem to spíš prolítnul. Od vítězného oblouku je opravdu nádherný výhled do všech stran, ať již směrem k Louvru nebo na druhou stranu při pohledu na supermoderní La Defense.


Dále jsem pokračoval metrem k chrámu Notre Dame - tohle je opravdu působivá zastávka na cestě Pažíří, mnoho zajímavějších kostelů si nevybavuju. Pěšky jsem se pak přesunul k muzeu moderního umění Centre Les Pompidou, před kterým se odehrávala úžasná podívaná. Jakýsi komik tam totiž hrál na veřejném prostranství něco na způsob veřejného divadla - z několika stovek přihližejících lidí se vybral několik adeptů a dosadil je jako herce do mně neznámé vtipné hry. Přestože jsem nerozumněl ani slovu, skvěle jsem se bavil - škoda že konec představení narušila silná průtrž.


 


K večeři jsem si koupil jakési řecké menu na způsob gyrosu s hranolkami a oblohou a ještě čerstvou obloženou bagetu. Francouzské restaurace jsou hlavně v centru docela nepříjemné drahé (tedy alespoň v Paříži), ale co se dá dělat. Další nepříjemností jsou neuvěřitelně malé prostory - a to celkově, hotelů, metra, restaurací i všeho ostatního - takže můžete mít docela problém protlačit se k nějakému volnému stolu. Jinak je ale opravdu z čeho vybírat: ochutnal jsem úžasné obložené bagety, ještě teplé a křupavé, vytažené přímo z pece; sladké Les Crepes Sucres což je něco mezi palačinkou, oplatkou a langošem nebo tradiční francouzské croissanty. Jedna taková bagetka sice přijde asi na 4 Eura, ale opravdu to stojí za to - když jsem po příletu zpátky do Prahy hladově zkusil první bagetu co jsem viděl, opravdu jsem litoval že jsem si nějakou nepřivezl domů z Paříže.


Poslední den už jsem příliš nepřeháněl, jednak protože jsem byl dost unavený a také protože mi večer už letělo letadlo a já chtěl být na letišti radši s menším předstihem. Po snídani jsem se zabalil a dal věci do speciální místnosti, abych mohl předat pokoj. Metrem jsem se pak ještě podíval na další část města, Montparnasse, což je jakási nákupně obchodní čtvrť s obrovským snad 100 poschoďovým mrakodrapem. Dál jsem viděl ještě Pantheon s docela dojemnou výstavou zaměřenou na oběti 2.světové války, Lucemburské zahrady a pár dalších kostelů. K obědu jsem si koupil v jedné japonské restauraci jakési špízy a různé opečené maso na jehle spolu s rýží a nějakou oblohou. Jako přesnídavku opět čerstvou hermelínovou bagetu.


 


Pak už jsem se akorát vrátil zpátky do hotelu, vyzvednul kufr a vyrazil směrem na letiště. Na přestupní stanici Les Halles, kde se kříží 8 linek metra a vlaků, se mi povedlo omylem nastoupit do špatného vagónu vlaku, který mě jaksi odvezl někam úplně jinam než na letiště. Já si ještě v klidu četl výtisk novin The Observer, takže jsem si ani nevšiml poněkud jiné trasy. Naštěstí jsem se asi po půl hodině zorientoval, vystoupil a nastoupil na jiný vlak zase zpátky. Díky časové rezervě před odletem se nic nestalo. Pár anglických cedulí navíc by se ale občas docela hodilo :)


Cesta zpátky byla opět celkem bez problémů, akorát letadlo mělo asi 15 minut spoždění, takže jsem si chvilku poseděl na letišti. Na letech SkyEurope se žádné občerstvení nepodává, a 110 Kč za malou sýrovou housku se mi dávat nechtělo, tak jsem si koupil akorát něco k pití. Po přibližně 90 minutách letu v 12 kilometrech nad zemí rychlostí 850 km/h jsme poněkud tvrdě přistáli na Ruzyni, a to ještě 5 minut před plánovaným příletem. Asi po hodinové cestě domů už jsem spokojeně ležel zase ve své posteli s hlavou plnou nových zážitků...


Celkem mě celá ta sranda přišla asi na 12 tisíc Kč a myslím že se to opravdu povedlo. Příště by asi bylo lepší vyrazit ve více lidech, přece jenom když je člověk sám tak je to trošku zvláštní, ale ty dvě noci se daly bez problémů přežít. Další cíl: Amsterdam!


Celkem jsem nafotil asi 250 fotek, které si můžete prohlédnout v galerii - některé z nich jsem vybral i sem mezi jednotlivé odstavce. Nakonec ještě jedno panorama a krátké video od Notre Damu, jakýsi mladý kluk tam hrál na mě naprosto neznámý nástroj, který vydával opravdu nádherné melodie - jestli někdo víte o co jde, rád si přečtu nějaké informace.  


Komentáře

mo - 24.01.07 - 19:03
to musim taky nekdy podniknout :)

czechian - email - 24.01.07 - 19:17
"slavné divadlo Moulin Rouge s jakýmsi větrným mlýnem na střeše"

No on Moulin Rouge až tak divadlem nebyl. Stačí se podívat na ilustrační fota u vchodu a hned je jasno. A proč je tam větrný mlýn? No protože téměř ve všech románských jazycích (alespoň ve francouzštině a italštině) je moulin v překladu mlýn.

Hannes - 24.01.07 - 20:07
2czechian: dobre tak takovej lepsi bordel no... koneckoncu, vsude kolem je to dobre videt, jeden sexshop na druhym :)

Tonio - email - 25.01.07 - 01:32
Paříž máme naplánovanou na začátek března - vpodstatě identickým způsobem, takže nezbývá než poděkovat za průzkum bojem :). Na oplátku bych navrhoval jako příští destinaci cokoliv jiného než Amsterdam. Byli jsme tam loni o prázdninách s kamarádem při naší cestě po stopách Market Garden a bitvy v Ardenách a z celého výletu je to jediná věc o které nemluvíme a tvrdíme, že se nestala. Nevyšlo počasí, což bylo fatální, fronta u muzea Anny Frankové nekonečná a neulovil jsem fotku ani jedné VELKÉ lodičky. Prostě totální provar...a velice rádi a rychle jsme z Amstru pelášili zpět. I když...jedna zajímavost...na holky tam na ulici zahvízdnou a mlasknou...zajímavej zvyk :)

Hannes - 25.01.07 - 01:39
zajimave, ja slysel na Amsterdam zatim jenom spis chvalu, diky za info. jeste to teda promyslim, mist kam se da letecky rychle dostat a kde jsem nebyl je porad jeste docela dost...

fandor - email - 25.01.07 - 10:11
Amsterdam je imho nejlepsi behem Queensday, coz je oslava narozeniny nizozemske kralovny. Je to uplne neskutecna party po celem meste, ma to velmi prijemnou, zajimavou a svobodomyslnou atmosferu.
Bacha ale na to, ze hotely i hostely jsou na tento termin pomerne brzy vyprodany.

Tonio - email - 25.01.07 - 13:05
On ten náš špatný dojem z Amsterdamu byl hlavně kvůli počasí - psal si o nějaké průtrži v Paříži - tak si představ, že by byla po celou dobu tvé návštěvy. Asi by i tvoje dojmy byly "mírně" jiné. My tam strávili půl dne (což je málo), našeho hlavního cíle, návštěvy muzea Anny Frankové, jsme nedosáhli, pouze jsme promokli a ztratili sebevědomí. Takže následné rozhodnutí otočit auto k domovu a zapomenout bylo tak nějak automatické :). Pevně věřím, že to ještě Amsterdamu vrátíme a že z něj tu malebnost a zajímavosti vymlátíme, když to nepůjde jinak :)...

krata - email - 26.01.07 - 13:53
v jakem hotelu jsi prespaval, ja kdyz sem tam byl asi pred 3 lety tak v Blanche. Bylo to docela fajn

Hannes - 26.01.07 - 14:26
Hotel Utrillo, je to kousicek od Blanche, taky naprosta spokojenost...

http://www.hotel-paris-utrillo.com/

Fíkovníček - 26.01.07 - 22:25
Paříž je nádherná a 3 dny je podle mého málo - 7 dní je podle minimum ;-)

Bára - 05.05.10 - 21:32
ahoj, vymyslela jsem si v rámci ochrany svého duševního zdraví výlet do Paříže v podobném duchu na cca 5-6 dnů. Sama samotinká chci strávit moře času v Orsay a Louvre plus nějaké ty pochůzky po městě. Jsem vyšťavená z práce i z lidí a chci si odpočinout (aspoň od těch lidí, co znám:)). Takže má teorie, že bych to mohla zvládnout, má solidní základ. Myslím, že jízdu metrem zvládnu, ale obejdu se bez mluveného slova? Domluvím se jen německy, a to nevím, jestli je dobře :/

Hannes - 05.05.10 - 22:19
ahoj baro, z vlastni zkusenosti ti muzu rict ze ve dvou je cestovani mnohem zabavnejsi, levnejsi a celkove prijemnejsi. s nemcinou navic ve francii moc nepochodis, alespon ne mezi beznyma lidma, v muzeu a podobnych institucich to asi nejak pujde. francouzi celkove neradi mluvi jinyma jazykama. kazdopadne bych ti fakt doporucil nekdoho pribrat s sebou ;)

Bára - 06.05.10 - 20:18
ahoj, dík za radu. Nikdy jsem nebyla nikde sama, akorát 2x v kině :) Trochu se téhle samoty bojím, ale zase cítím, že nemám komunikativní období a chtěla bych se ohlížet jen na sebe a dělat, co mě napadne. Bez mobilu, bez netu, mít zkrátka klid. Vím, mohu někde do hor, ale spíš mám potřebu potěšit duševno uměním než čerstvým vzduchem na naší chatě. Zatím to zvažuju, mám přece jen trošku strach ;)



Přidat komentář

bezpečnostní kód: opak dne =

jméno

komentář

zalamování řádků

 

:: Zpět
eXTReMe Tracker