CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 2
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
25.08.2006 | 12:33 | kategorie: Cambridge | Hannes | trvalý odkaz

Punting, parádní zážitek v Cambridge

Čtvrtek 20:14

Poslední týden tady v Cambridge se neuvěřitelně rychle blíží ke konci. Přijde mi to jako kdybych sem přijel o víkendu, a přitom už jsem tady skoro měsíc.

Úterní odpoledne bylo jedno z nejzábavnějších během celého mého pobytu. Ve škole jsem s totiž zaplatil „punting“, věc která proslavila Cambridge stejně tak jako místní univerzita. Pro ty z vás kteří tento pojem nikdy neslyšeli to rychle vysvětlím – jedná se o plavení po místní řece Cam na dřevěných lodičkách, kdy se odpichujete takovou dlouho tyčí. Řeka Cam se líně motá celým městem, mezi všemi těmi univerzitami, mosty a historickými památkami, takže to celé ústí v nádhernou podívanou skoro jako v Benátkách.

Asi 10 lidí kteří si tuhle akci zaplatili se sešlo před King’s College a společně jsme šli na místo odjezdu. Když tam ani po čtvrthodině nikdo další nepřišel, bylo nám to už trochu podezřelé – během chvíle ale přiběhli dvě Japonky a řekli nám, že stojíme na špatném místě, sraz byl o jednu zatáčku dál. Rychle jsme se tedy přemístili do dalšího minipřístavu, kde už byl zbytek lidí.

Julia která organizuje většinu společenských akcí se dobře připravila – 3 skupinky po šesti lidích byly rozděleny a každá grupa dostala jednu loďku s malým pádlem a dlouhou dřevěnou tyčí na odpichování. Jako takový bonus jsme dostali ještě tunu jídla, například různé koláčky, jahody, hroznové víno, chipsy, colu, džus a pár dalších věcí. Během plavení se po řece jsme se tak mohli celkem mohutně cpát ruznými pochoutkami.

Řízení loďky se ukázalo jako docela problematická záležitost. Když jdete normálně na punting, zaplatíte nějakých 10 liber a dostanete průvodce, který vás veze a občas něco poví o okolních budovách nebo historii města. My jsme to měli ale dobrodružnější, žádného průvodce jsme neměli, takže jsme se museli pohánět sami. Čekal jsme alespoň nějakou krátkou instruktáž, ale to bych chtěl asi moc, takže jsme na to prostě museli přijít sami.

Na naší loďce jsem byl já a Volodimir z Ukrajiny, jinak samé holky, které se k pádlování moc neměli. Vlado tedy začal, ovšem ne moc šťastně – asi po 20 metrech už stál skoro po pás ve vodě. Měl ještě docela štěstí, protože normální hloubka řeky je něco kolem dvou metrů, tady to byla zrovna nějaká mělčina. Pak už to ale celkem šlo, i když jsme občas nabourávali tak různě do zdí a mostů :)

Asi v polovině cesty jsme se vystřídali a přišel jsem na řadu já. Popravdě musím přiznat, že to bylo mnohem těžší než jsem si myslel. Asi třímetrová dřevěná tyč je neuvěřitelně těžká a ve vodě navíc vynášená na hladinu, takže musíte mít docela slušnou sílu abyste loď dali do pohybu a zároveň nepřeklopili. To byl další menší problém, loďky jsou defaultně pro 2-6 lidí, takže naše maximální kapacita zapříčinila opravdu solidní ponor. V praxi to vypadalo asi tak, že mezi hranou loďky a vodní hladinou bylo asi 20 centrimetrů, takže při jakémkoliv větším výkyvu skoro všichni řvali strachem :)

Po několika pokusech jsem přišel na určitý systém odpichování a dočkal se pochvali za nejbezpečnějšího puntera. Když jsme se opět střídali, byl jsem docela solidně zpocený, fakt to není žádná sranda. Následovala asi nejvtipnější část, kdy si chtěli řízení zkusit i holky. Když jsme měli my dva chlapi s řízením problémy, slečny pak měly opravdu solidní trable. Dokonce by se dalo říct, že loďka spíš řídila nás, než mi jí. V kombinaci s desítkami dalších lodí na řece si můžete představit parádní hromadné střety a bouračky, ne nepodobné klasickému autodromu :-) Naše kocábka vyvolávala také výbuchy smíchy u lidí na mostech nad řekou, takže se všichni dobře bavili. V jeden moment proti nám jela jakási fun boat asi s 6 mladými holkami, které slavili narozeniny, měly všude různé balónky a podobně oslavné blbosti, tak jsme jim zanotovali „Happy birthday to you“ a provedli rychlý přípitek. Prostě paráda.

Asi po dvou hodinách plavení jsme se konečně dostali relativně suší na pevninu, což byla docela příjemná úleva. Pomalu jsme se rozloučili a s dost lidmi jsme si šli ještě sednout do známé hospůdky The Eagle na jedno pivo. Domu jsem se dostal někdy před jedenáctou příjemně naplněn novými zážitky.

Ve středu jsme šli podruhé do Pizza Hutu na neomezený přísun pizzy. Dal jsem si 12 plátků pizzy a nemoh jsem se opět skoro vůbec hýbat, stejně jako všichni ostatní :) V restauraci jsem potkal pár nových lidí, konrétně tedy jednu Švýcarku s kterou jsem si celkem dlouho povídal. Docela mě šokovalo, když mi řekla, že na 4 týdny tady měla jenom 200 liber – to je sice u nás nějakých 12 tisíc, ale tady absolutně nic a ona si asi moc věcí koupit nemohla. Bez cca 100 liber na týden sem radši ani nejezděte, to je jako jít na Václavák pro párek v rohlíku s desetikorunou.

Večer jsem se vydal sám do kina. Holky mi řekli o novém filmu John Tucker Must Die, tak jsem si na něj koupil lístek. Přestože jsem nebyl s nikým dohodnutý, potkal jsem zase v kině několik lidí ze školy, konkrétně tedy skupinku lidí z Ruska, tak jsme si chvíli povídali. O filmu samotném si můžete přečíst o pár řádek níž. Ještě před začátkem kina jsem šel do zábavního parku, který je ve stejné budově jako místní biograf. Vždycky mě fascinovaly takové ty mašinky, kde se pohybuje jakási deska plná mincí a vaším úkolem je hodit tam další peníze tak, aby se některé mince posunuly a vypadly ven. Mňo je třeba říct, že to mají vymyšlené opravdu dobře – po naházení pěti desetipencí jsem nic nevyhrál, tak jsem toho radši nechal. Člověka hodně láká tak nějak nenápadně do automatu vrazit (pamatujete se na mistra Beana? :), aby spadnul alespoň nějaký drobák, ale všude jsou kamery a mašina samotná je opravdu dobře upevněná k podlaze. Takže zase nic.

Dneska tady skoro celý den pršelo, stejně jako skoro celý tento týden. Pořád se ale jedná spíše o prudké přeháňky, které rychle odezní, avšak stejně rychle se zase vrátí. V sobotu jedu na poslední výlet na Windsor Castle, tak doufám že se počasí alespoň trochu udobří, ale nevypadá to moc dobře, aspoň teda podle toho co říkali v televizi.

Večer razíme ještě na pravděpodobně poslední akci do Ballare. Budeme ale muset skončit trochu dřív, protože zítra je poslední den školy, kdy se dostávají certifikáty a závěrečné reporty... To be continued.

Komentáře

CZNeo - email - 25.08.06 - 15:02
mohl bys upřesnit kolik tě tedy celý výlet stál? (náklady na cestu + škola + kapesný)

Hannes @ NTB - 25.08.06 - 18:53
upresnim v zaverecnem shrnuti ktere planuju na nedeli nebo pondeli ;)



Přidat komentář

bezpečnostní kód: opak dne =

jméno

komentář

zalamování řádků

 

:: Zpět
eXTReMe Tracker