CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 2
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
31.07.2006 | 15:37 | kategorie: Cambridge | Hannes | trvalý odkaz

Nekonečné problémy s ubytováním

Právě se mi asi po 15 minutách podařilo najít další nezabezpečené APčko tak můžu zveřejnit další připravený post...

Neděle, 21:49

Tak jsem zase o spoustu dalších zkušeností bohatší. V minulém příspěvku jsem končil cestou autobusem směrem na Cambridge, tak tedy budeme zase odtud pokračovat. Asi po třitvrtě hodině brouzdání na internetu jsem toho už nechal – zaprvé se notebook v jedoucím autobusu moc dobře bez myší neovládá, zadruhé se často objevovaly výpadky připojení. Technologicky bylo připojení zajištěno přes síť 3G, tedy věc, která se u nás teprve pomalinku rozmáhá, ale tady už je zcela běžná.

Asi po dvou hodinách jízdy po dálnici jsme dojeli do Cambridge. Předem jsem měl vytištěné dvě mapky, na kterých vypadalo městečko jako celkem malinké, ve skutečnosti je to se všemi předměstími celkem slušné „city“. Hned na první pohled vás do očí praští neuvěřitelné možnoství kol a cyklistů, kteří jezdí po vyznačených cyklostezkách. Ty jsou opravdu všude, kam se naše republika hrabe. Kolo je tady prostě takový městský prostředek číslo jedna, skoro u každého plotu jich je přivázán celý chumel.

Náš autobus brzy zastavil na konečné zastávce Drummer Street. Ta je v samém srdci města a dostanete se tak hezky do všech směrů. Následovalo rozloučení se dvěma slečnami se kterými jsem cestoval, výměna čísel a hledání ubytování – každý jsme pochopitelně směřovali někam úplně jinam. Holky to měly o dost dál, tak šli na taxík, já se vydal pěšky hledat zase tu svojí ulici.

V Cambridge je všude obrovské množství stromů, lesíků, zeleně a parků. A taky strašně moc studentů. Když píšu strašně moc, je to asi něco co si dokážete jenom těžko představit. Hlavní ulice jsou naprosto přecpané chodcemi nejrůznějších národností, od zauzlovaných Arabů až po uřvané Američany. Hodně jsem slyšel také Poláky, na žádného Čecha jsem nenarazil. Asi po dvou kilometrech chůze a táhnutí kufříku jsem konečně našel svojí ulice. První dojem byl výtečný, ovšem relativně dost rychle vyprchal. Představte si to asi takhle: milionářská čtvrť, nádherné nové a obrovské domky a nakonci ulice u hlavního silníčního tahu polorozbořený domeček s kanalizací vedenou po vnějších stěnách. Tipněte si, kde jsem asi měl bydlet.

Po nesmělém ohledání zarostlé budovy jsem přikročil ke dveřím odhodlán provést úvodní pozdrav a představit se. V Anglii skoro nikde nemají zvonky, takže musíte prostě párkrát zabouchat na dveře a doufat, že vás někdo uslyší. Uslyšel. Otevřel mi šikmooký asi 25letý mladík. Ihned jsem se zeptal jestli jsem tady správně za Miss Gordon a on že jo, ale že ona tady není. Řekl jsem mu tedy fajn, mám tady následující měsíc bydlet. Na to se on na mě divně podíval a zavolal nějakou hatmatilkou něco nahoru do prvního patra. V zápětí přiběhl druý Asiat a lámanou angličtinou mi oznámil, že tady nikdo jako já bydlet nemá a že miss Gordon je na dovolený v Řecku.

Myslel jsem, že mě omejou. Po změně ubytování na poslední chvílí mi teď tenhle hočimin tvrdí že tady nikdo takový být nemá. Vytahuji na něj tedy svůj poslední a zároveň jediný trumf, průvodní dopis is Embassy CES, školy, která pobyt zařizovala. On si o čte a nakonec odbíhá k telefonu. Pár minut někam volá a nakonec k mému ulevení říká ať jdu dovnitř. Uff. Jenže, nechval dne před večerem.

Kluci Hogh a James z Koreje se ukazují jako sice trošku méně jazykově vybavení ale parádní společníci. Provádějí mě celým bytem a ukazují jak všechno funguje. Tady najdeš večeři, sem každej pátek hodíš věci na praní a tady budeš spát. Jo super. Ale dveře k místnosti kde mám spát jsou zavřené a ani Kim ani Čong-il nevědí kde je klíč. Nakonec si vzpomínají, že ho paní domácí někam schovala a odjela si na tu dovolenou do Řecka. Super.

Aktivnější Hogh zase někam volá a říká, že by měl někdo přijít s tím klíčem. Mezitím mi udělá čas s mlékem (kupodivu celkem dobré) a pustíme si televizi. Rychlým pohledem jsem odhalil starší model značky Samsung s DVB-T tunerem. Běží tady ale jenom pět kanálů. Při sledování mizerného Jurského parku 3 se tak trochu seznamujeme a konverzujeme – oni už jsou tady prý asi 3.měsíc a odjíždí až v září, nijak nepracují a akorát si užívají pobytu. Kde berou ty šílený prachy se nedozvídám, akorát se shodujeme na tom, že je to tady šíleně drahý. Mě se dostává pochvaly za dobrou English, Hoghovi zase chválím jejich levný a rychlý internet doma v Korei.

Postupem času mě film ale dost omrzí. Přece jenom jsem posledních cca 24 hodin téměř nespal, snědl jsem toho taky dost málo a celkové vyčerpání bylo dost zdát. Uvědomuji si, že moje vyhlídky jsou dost mizerné. Bydlím sice docela blízko od centra, ale celý barák má rozlohu asi tak mého obývacího pokoje v Praze s tím rozdílem, že je patrový. Paní domácí, která se o mě má starat v nedohlednu, z dovolené má přiletět snad za několik dní. Jídlo žádné, lednička prázdné a prázdnou přihrádku na chleba James okomentoval slovy „There’s usually bread, but now is there nothing.“ Na fotkách vidím také celou rozvětvenou rodinu a nejsou mi zrovna od pohledu příjemní. Né že bych měl něco proti černochům, ale prostě se mi to nějak nezdá, je to všechno takové zanedbané...

Hlad už se pomalu nedá vydržet a tak vyrážím do City něco koupit. Omrkávám pár ceníků a zjišťuji, že mi skoro určitě nebudou stačit peníze, jestli teda nechci jíst suchý toastový chléb. Malá pizza po přepočtu za necelé 4 stovky je jenom slabým odvarem místních cen. Nakonec končím s cereálnými bagtkami, které do sebe láduju neuvěřitelným tempem. Všude se opět válí stovky studentů i starších lidí, na řece Cam plujou výletní lodičky, a na každém kroku se vám pod nohy plete nějaký cyklista.

Po příchodu do dočasného domova mě čeká zpráva přímo od Bohů: potřetí se stěhuji! Tentokrát jsem to snad poprvé uvítal. Korejský kluci už pro mě prý zavolali odvoz a za 10 minut jedu zase o dům dál. Netrvá to ani 3 minuty a před domkem stojí stříbrné volvo. Tak konečně nějaký luxus říkám si, škola se snaží odčinit co napáchali. Řidič mi pomáhá s kufrem a už jedeme. Po nastoupení mi rychle chladne úsměv – na palubní desce je digitální taxametr. Ujedeme sotva pár bloků a na ukazateli svítí výhrůžná částka 6 liber. Pěšky bych tam byl za 5 minut a zadarmo. Řidič je aspoň příjemný, povídáme si, ale další nečekaný zářez do peněženky to nesmaže.

Stavíme v jakési nové čtvrti a začíná se svítat na lepší časy. Ze zcela nového domečku mi vyhází naproti moje nová hostitelka a její 21letý syn Orin. Oba dva jsou opět černoši, ale neuvěřitelně přívětiví a laskaví. Uvádějí mě do jejich obydlí, které je opravdu pěkné, skoro všechno nové. Představujeme se, a já začínám vyprávět svůj divoký příběh. Docela ho prožívají, a pak tedy definitivně potvrzují že u nich mohu zůstat. Obrovská úleva. Ukazují mi můj pokojík, je sice malinký ale naprosto dostačující, mám tu i televizi. Následují pravidla domácnosti, která je nutné dodržovat. Vzhledem k jejich bytu jsou trošku náročnější, ale žádný velký problém. Hlavně ráno nebudit 

Konečně se odebírám vybalit si do své místnosti a konečně se můžu trochu natáhnout. Po 24 hodinách. Dávám si důkladnou sprchu a jdu se projít ven s mojí novou paní. Kousek od baráku je malý supermarket, který může posloužit k zakoupení oběda nebo čehokoliv dalšího. Zastávka autobusu do centra je taky kousek, zítra s ním pojedu do školy. Všechno vypadá v pořádku.

Večer ještě beru notebook a prozkoumávám okolí na přítomnost WiFi. Docela by se hodilo najít nějaký nezabezpečený bod v blízkosti, abych se mohl alespoň občas dostat na net mimo univerzitu. Dlouho dlouho nic až nakonec narážím na hotspot „Wireless“, který nemá heslo. Připojením se dostávám do sítě kabelového internetu ntl.com s rychlostí downloadu kolem 200 kB/s. Paráda. Sedím na chodníku a vyřizuji pár mailů. Už je celkem pozdě a po chvilce ke mě přichází jakási paní: „Son, you are local?“ „Yeah, I am a student living nearby“ „Ok, I’d like to tell you this is not a good idea, this thing must be really expensive (ukazuje na notebook za 43 papírků) and some boys could steal it from you“. Ještě se vyptávám jestli to je opravdu tak, a nakonec radši rychle notebook zavírám a odcházím domů. Na první stránce místních novin pak vidím titulek o přepadení několika studentů místní omladinou. Asi měla pravdu, nebude to tady tak bezpečné jak jsem myslel. Ujišťuje mě v tom i mladík bezradně stojící s kamarády nad ukradeným kolem....
Komentáře

Lucasos - email - 31.07.06 - 17:30
tak to je pro me osobne trochu sok ... no nezbyva nez poprat silne nervy a hodne stesti ...

vsn - email - 31.07.06 - 17:46
tak to LOL ... GL!

Scrand - 31.07.06 - 17:53
Zajimaví přeju hodně trpělivosti :P určitě piš dál takovej deníček je suprovej a hodí se ;)

Paul - 31.07.06 - 19:31
Kim a Čong-IL, obdivuju že si při tom všem udržuješ smysl pro humor, každopádně hlavně že ti to nakonec, aspoň pro začátek, dobře dopadlo! btw, Jurrasic Park 3 tady dávali včera taky:)

Čenda - 31.07.06 - 20:09
Drz se. S tim ubytovanim...jeste ze to tak dopadlo :D

olaf - 31.07.06 - 20:33
Stravil jsem taky takhle uz dvakrat po mesici v anglii a v noci je bezpecnejsi zizkov v praze nez tamni ulice...at je to kdekoliv v anglii - vsude je to samej vozralej anglan, kterej nesnasi zazobany studenty a chce se furt rvat - nejlepsi je se s nima vubec nebavit....to casem poznas...Hele a s tim jidlem to taky neni tak hrozny, da se sehnat docela dobry menu ve fastfoodu za 2.50-3 libry, ale zrat taky furt ve fastfoodu poznas po prijezdu, az si stoupnes na vahu. Hele a kdyz chces pivko, tak zajdi do shopu a kup si treba 24 carlsbergu za 13 liber...usetris tim hodne

Chates - 31.07.06 - 21:01
Stojici nad ukradenym kolem :-D

blodinek - 31.07.06 - 22:57
chattes: nc :D

Kryšpin - email - 31.07.06 - 23:24
Panejo. Docela síla. Doufám že s psaním vydržíš. Je to docela napínavé. Hlavně když se tam chci taky v budoucnu vypravit.

krata - email - 01.08.06 - 08:40
masakr..fakt masakr...jen tak dal cloveku naskakuje husi kuze kdyz to cte

karl von bahnhoff - 01.08.06 - 10:17
hh takhle to dopadá když necháte za vás něco vyřizovat úředníky, v čechách naprosto normální ale koukám že ani v UK to není jiný :D :D

anonimus - 29.11.06 - 18:35
da sa to stiahnut hrat????



Přidat komentář

bezpečnostní kód: opak dne =

jméno

komentář

zalamování řádků

 

:: Zpět
eXTReMe Tracker