CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 2
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
30.07.2006 | 15:04 | kategorie: Cambridge | Hannes | trvalý odkaz

Noční cesta do Londýna

neděle, 30. července 2006

Tak si to právě valíme vláčkem pod Lamanchským průlivem. V Angliii už jsem byl snad dvakrát, ale vždycky jsem jel trajektem po moři, takže Eurotunnel je pro mě novinka. Ale, vezmeme to hezky od začátku...

Včera kolem čtvrté hodiny odpoledne jsem s jedním přenosným kufrem a batohem na zádech vyrazil. Celkem dost málo věcí na měsíc pobytu, ale tak nějak mi přišlo že mám všechno. Vzhledem k tomu, že první jídlo dostanu až za více než 24 hodin, jel jsem na Florenc ještě přes KFC a jedno Twister Menu. Koupil jsem k tomu ještě dvě bagety, ale stejně to asi bude málo.

Autobus měl odjíždět v 17.15 – místo toho bylo v 17.15 na nástupiště odhadem tak kolem 100 lidí a autobus nikde. Ne zrovna dobrý začátek. Asi po pěti minutách však přijel, klasický žlutý express Student agency. Dokonce přijeli dva, tím se vysvětlil tak velký počet lidí. Následovalo „odbavaní“ zavazadel a kontrola jízdenek, po které jsme se konečně s půlhodinovým spožděním rozjeli. Vzhledem k tomu, že Londýně přestupuji na daší autobus, na jehož přestup mám jenom hodinu, začal jsem se trošku bát.

Ještě víc jsem se začal bát na hraničním přechodě v Rozvadově – jakýsi cetující neměl vyřízené vízum, takže se to muselo ještě narychlo zařizovat, což znamenalo zdržení o dalších přibližně 60 minut. Jinak byl přístup Studen Agency skvělý – během jízdy dostáváte zadarmo teplé nápoje, přinesli nám i něco na čtení a na cca 7 LCD panelech běží různé filmy. Zvuk není klasicky reprodkovaný nahlas, ale pro jeho poslech si musíte zapojit sluchátka do zdířky mezi sedadly – sluchátka jsme dostali také zadarmo. Vedle filmů na DVD tady hraje ještě asi 7 dalších hudebních kanálů a rádií, takže si tak můžete hezky zpříjemnit cestu. Prvním filmem bylo „Léto s kovbojem“, sice dobrá komedie, ale přece jenom už trošku stará, takže to jsem nesledoval. Druzí Piráti z Karibiku už mě nalákali, přestože jsem film již také viděl.

Další zastávky se dělaly přibližně po 4 hodinách. Na té ranní, kolem čtvrté hodiny mě nějak přepadnul hlad, a tak jsem se podíval do jedné z restaurací, těsně před francouzskými hranicemi. Zaujal mě jakýsi koláč, který vypadal opravdu dobře. Přestože na pokladně měli nápis že je možné platit i v Korunách, pokladní to razantně odmítla. Eura jsem taky neměl, tak jsem jí nabídnul 20 liber. Ty přijala, nazpátek mi ale vrátila zase Eura, která tak nějak nepotřebuji. Navíc tam měli nějak divý kurz, takže mě ten koláček vyšel asi na 130 Kč. Ale ranní hlad to zahnalo 

Po průjezdu Belgií a Francií, kde už nejsou žádné hranice, jsme kolem osmé hodiny dorazily k Eurotunelu. Tamější dálnice jsou opravdu úžasné, všechno nové, žádné drncání. Zaujalo mě také osvětlení – po celýh cca 150 kilometrů byla dálnice osvětlená, věc u nás naprosto nepředstavitelná. U Euroteunelu nás přivítala pořádná průtrž mračen a pasová kontrola anglických imigračních úředníků. Naštěstí jsme nemuseli vybalovat všechna zavazadla jako polští kolegové před námi, stačilo ukázat pas a pozdravit stylovým „Morning Sir“. Následovala asi půhodinka čekání na dalších vlak pod La Manchem, protože nám ten poslední těsně ujel.

Tyhle vlaky jsou dost zvláštní. Vypadají tak trochu jako transporty smrti do Osvětimy, ale mají ohromnou kapacitu. Náš gigantický autobus pro 60 lidí se tam stejně ale vešel jen taktak. Během cesty která trvá asi tak 35 minut můžete buď sedět v autobuse, nebo jít ven, do vlaku. Vzhledem velikosti našeho busu však zůstávalo po vystoupení asi tak 40 centrimetrů prostoru, což není zrovna mnoho. Okýnky ven nic stejně nevidíte, je to prostě tunel.

Za chvíli jsme ale byli už venku a po rychlostní silnici rychle pokračovali k Londýnu. Člověku se ani nechce věřit, jak je to město veliké, z předměstí do centra jsme se proplétali skoro hodinu. Naštěstí se všechno stihlo a jakýmsi zázrakem přijel řidič skoro úplně přesně podle stanoveného času. Na Vicoria Coach Station nás vyložil a ponechal vlastnímu osudu. Vzhledem k tomu, že většina cestujících byla tvořena mladými studenty jedoucími stejně jako já na jazykový pobyt kamsi do Anglie či Irska, vydali jsme se společně hledat odjezdy našich autobusů.

Ty odjíždějí také z Victoria Station, ale z úplně jiné budovy. Nádraží velikosti pražského Florence je využíváno pro cestování do celé Anglie, a také kvůli tomu tady můžete potkat lidi opravdu všech národností. Protože jsem měl už docela hlad a všechno jídlo bylo snězeno, chtěl jsem si koupit něco drobného k snědku, ale místní ceny mi to bohužel jaksi neumožnily. Radši počkám do Cambridge, tam to snad bude levnější.

Asi po 45 minuách čekání se na našem terminálu otevírají dveře pro nástup do autobusu. Bus je to velice moderní, klimatizovaný a poloprázdný. Spolu se mnou jedou do Cambridge další dvě holky přibližně stejného věku, takže se tam možná někde potkáme ve škole (bydlí ale úplně jinde). Pomáhám jim s kuframa a už se rozjíždíme. Vyndavám notebook a dopisuji poslední odstavce. Co mě ale opravdu šokuje je WiFi. V autobuse je prostě po celou cestu zdarma připojení k internetu přes WiFi. Na tohle si asi u ČSAD ještě pár desetiletí počkáme. Díky tomu můžu konečně na blog přidat příspěvek, který si právě čtete.

Během cesty jsem nafotil mobilem spoustu fotek, zatím se mi ale nepodařilo spojit oboje zařízení přes bluetooth tak, abych mohl dostat fotky do počítače – dodám je tedy později. Zatím jsem tedy velice spokojen, žádné vážnější problémy se neobjevily a po cestě mám velice příjemnou společnost. Rozhodující asi bude rodina, do které se za pár hodin dostanu, ale to si přečtete zase v dalším postu....
Komentáře

Jirk4 - 30.07.06 - 16:06
Skvely cteni, doufam ze ne posledni :)

iLook - 30.07.06 - 20:36
Jj urcite dal takhle pis, neco podobnyho bych chtel nekdy v budoucnu taky zkusit...

karl von bahnhoff - 30.07.06 - 20:43
největší sranda je když se jede bez sehnanýho ubytování, prostě na blind. Jel jsem takhle ještě s jedním klukem do skotska, prachy vystačili tak na 7 dní na ubytovně takže rychle sehnat práci, jinak je člověk lidově řečeno v řiti. Měli jsme štěstí, hlavně proto že skoti jsou super lidi a hrozně nám pomohli.

Paul - 30.07.06 - 21:00
Rozhodně nás keepuj posted, fakt se to příjemně čte a není to nudný, kam se hrabou zprávy o hrách :-)

krata - email - 31.07.06 - 10:29
jj pekne jen tak dal

r0x - 03.08.06 - 16:20
rofl



Přidat komentář

bezpečnostní kód: opak dne =

jméno

komentář

zalamování řádků

 

:: Zpět
eXTReMe Tracker