CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 8
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
25.12.2009 | 16:59 | kategorie: Filmy | Hannes | trvalý odkaz

Nové filmy: The Invention of Lying (2009)

The Invention of LyingŠtědrý večer již máme za sebou a Vánoce jsou obecně ideální čas na zhlédnutí nějakého toho filmu při současném požírání vánočního cukroví. Já jich za těch posledních pár dnů stihnul už pěknou řadu, jedním z nich byla americká komedie The Invention of Lying. Filmová prvotina režiséra Ricky Gervaise přichází s poměrně originálním nápadem, celkový dojem bohužel již tak dokonalý není. Jistě i vás už napadlo, jaký by asi svět byl, kdyby všichni byli naprosto upřímní a říkali to, co si opravdu myslí. Minimálně zajímavý, v lecčem i mnohem jednodušší. A přesně takový je svět, který vyobrazuje film The Invention of Lying. Všichni lidé mluví pouze pravdu, lež jednoduše neznají a tak okamžitě ví, na čem jsou. První minuty filmu jsou opravdu celkem vtipné, kdy nepříliš vzhledný mládenec jde na rande s dámou "z jiné ligy" a ta jeho vzhled a nulové šance na úspěch otevřeně komentuje. Postupem času ale začne tempo poněkud zvolňovat a scénář jaksi ztrácí šmrnc. Přestože se má jednat o komedii, kromě úvodu jsem se příliš nesmál, vtipných scén je opravdu jako šafránu. Naopak nechybí desítky opravdu ironických a satirických narážek, která vás dost možná donutí zamyslet se, jestli opravdu někdy není lehčí mluvit zcela otevřeně. Celkově se jedná o slušný průměr, který ale dle mého názoru nevyužil možný potenciál a pravděpodobně zapadne mezi ostatní díla filmové historie. 6.0/10


Komedie 
USA, 2009, 99 min


Režie: Ricky Gervais
Hrají: Jonah Hill, Jennifer Garner, Jason Bateman, Tina Fey, Rob Lowe, Christopher Guest, Jeffrey Tambor, Ricky Gervais, Louis C.K., Stephanie March, Jimmi Simpson, Fionnula Flanagan, Conner Rayburn

http://www.thesunblog.com/frosting/The%20Invention%20of%20Lying%20movie%20image%20Ricky%20Gervais%20and%20Jennifer%20Garner%20(1).jpg

Mark Billison je neúspěšný scénárista průměrného vzhledu i inteligence, který má ve svých čtyřiceti nelichotivé vyhlídky do budoucna. Takový hodný chlápek, ale spíš ňouma. Tedy až do doby, než zjistí, že má schopnost, kterou nemá nikdo jiný v jeho okolí. Umí lhát. Ve světě, kde lež neexistuje, kde každý mluví jenom pravdu, zjistí, že jde o schopnost, které se dá skvěle využít.Filmový debut režiséra Rickyho Gervaise, který si získal obdiv mnoha fanoušků a uznání kritiků jako autor úspěšných seriálů. Stejně jako v nich, i ve svém filmovém debutu, se obsadil do hlavní role a je autorem scénáře.

20.12.2009 | 14:40 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Alicante, Benidorm, Moraira - geniální týden ve Španělsku

Jak jsem se zmiňoval již v předchozím postu o problémech s kreditními kartami, během letošního října jsem strávil zhruba týden ve Španělsku. Konkrétně se jednalo o oblast okolo Alicante, které je ještě asi 200 kilometrů jižněji od Valencie. Byl to vlastně geniální začátek nového semestru - celé září jsem byl v Keni, na pár dní se vrátil do studené České republiky a za chvíli zase odjel do Španělska, kde bylo nádherných 30 stupňů (oproti místním zhruba 5°C).






Celý výlet byl nevuěřitelně levný, jelikož jsem dokázal sehnat opravdu výhodné letenky v kombinaci Wizz Air, Ryanair a Easyjet, takže jsem jel opravdu za pakatel. Lehce nepříjemné byly přestupy: cestou tam jsem měl asi 7 hodin na letišti Milan - Bergamo, zptáky mě čekala zase noc na letišti v Londýně. V Miláně už jsem ale byl, takže jsem věděl co mě na tomto letišti čeká. Naštěstí je kousek od letiště obrovské nákupní centrum, kam jsem se na věštinu času přesunul. Těch 7 hodin jsem si tedy značně zkrátil návštěvou několika obchodů a lehkým občerstvením za nepřemrštěné letištní ceny (výborná pizza a pravá italská zmrzlina!). Mimochodem docela nechápu, proč u nás máme tak neuvěřitelně drahé kafe, capuccino a další podobné nápoje, když v Itálii za ně nedáte většinou více než Euro a kvalita je minimálně o třídu výš.






Po zhruba dvouhodinovém letu už jsem vystupoval v Alicante. Tamější letiště je poměrně veliké a moderní, což není příliš časté u low-costových destinací. Autobusem do centra města je to necelá půlhodinka, lístek stál něco přes dvě Eura. Stala se mi tady taková vtipná příhoda, že jsem zapomněl vystoupit na zastávce kde jsem měl, a řidič mě pak zaboha nechtěl pustit ven. Autobus totiž jezdí pořád dokola mezi městem a letištěm a lehce arogantní Španěl mi tvrdil, že když jsem nevystoupil na poslední zastávce směrem do centra tak musím počkat na další celý okruh (WTF?). Vystoupit směrem na letiště jsem podle něj prostě nemohl (a opravdu mi ani neotevřel dveře). Celá situace byla o to vtipnější, že probíhala ve španělštině, ve které nejsem zrovna nejsilnější a anglicky řidič prostě neuměl. Anglicky se ve Španělsku totiž celkově příliš nedomluvíte. Nakonec jsem to nějak uhádal a vydal se těch několik zastávek zpátky pěšky.






Ubytování ve výborném hostelu bylo bez problémů, bohužel bylo celkem prázdno. Na pokoji jsem potkal dva Němce podobného věku a tak jsme se po krátké prohlídce města, večeři a dvouhodinovém spánku vydali společně prozkoumat noční život v Alicante. Při příchodu jsem ještě prohodil pár slov s pohodovým chlapíkem na recepci, který mi doporučil několik klubů a barů. Ve Španělsku se chodí za zábavou opravdu pozdě, většina míst ožívá teprve o půlnoci, a tak jsme kolem desáté usedli do jedné hospody se stolky uprostřed ulice a objednali pár španělských piv, které překvapivě nebyly vůbec špatné a navíc byly v nějaké promoakci snad za euro, tzn. stejně drahé jako u nás.






Vedle nás seděla jakási skupinka starších holek z Kanady a Irska, tak jsme se dali do řeči a zbytek večera strávili víceméně společně. Holky měly opravdu radost, že můžou mluvit anglicky, protože celý týden prý slyšely jenom španělštinu. Kolem půlnoci jsme se přesunuli na jakousi erasmus party a pak ještě do dalšího klubu, kde to jelo prakticky až do rána. Překvapily mě opravdu docela nízké cenové relace ve Španělsku, drinky nebyly vůbec drahé a celkově se cenová hladina pohybovala téměř jako u nás. Někdy dlouho po půlnoci jsme se odebrali zpátky do postelí a znaveni konečně usnuli. To jsem ještě netušil, že následujících 8 dní bude mít úplně stejný průběh a příliš spánku mě tady nečeká...






Druhý den jsem se vydal na vlakové nádraží, kde jsem měl vyhlídnutý spoj do Teulady. Malé městečko asi dvě hodiny cesty od Alicante bylo mojí přestupní stanicí na cestě do vesničky zvané Moraira, kde jsem strávil většinu času. Místo vlaku mě ale čekalo spíše takové metro, které jelo chvilku pod zemí, chvilku nad zemí. Cesta samotná ale byla úžasná - hned za pobřežím se totiž rozpínají obrovské hory a vy tak na jedné straně vidíte zasněžené vrcholky pohoří Sierra Nevada a na druhé straně strmý sestup k plážím u Středozemního moře. 






V Teuladě už čekalo několik známých, s kterými jsem měl společnou cestu dál. Zavolali jsme si dohromady taxi (autobusy tady zrovna často nejezdí), které za chvíli přijelo. Řidič nám ale řekl, že se tam všichni nevejdeme, tak jsme se s ním opět chvíli (španělsky) hádali, načež nám zavolal větší auto, do kterého už jsme se vešli všichni.






Následujících asi 5 dní jsme strávili v okolí Morairy většinou povalováním na plážích, koupáním v moři (v půlce října!), divokými party do ranních hodin, prozkoumáváním španělské kuchyně (paella con marisco!) a vůbec pohodovým prázdninovým odpočinkem ve víru tance, sangrie a totální relaxace. Vědomí, že moji spolužáci právě sedí na nudných hodinách ve studené Praze mi dělalo obzvlášť potěšení. :-)






Jeden den jsme strávili také v Benidormu, což je vyhlášené turistické letovisko. Tohle město plné mrakodrapů žije prakticky jenom z turismu a jak jsme se mohli přesvědčit při prezentaci primátora na radnici, nabízí úplně všechno od perfektních hotelových služeb po zábavní parky a nejrůznější dovolenkové aktivity. Geniálně pitoreskní západ slunce nad Benidormem (viz foto) byl takovou zlatou tečkou nad celým dnem. Ve Španělsku je zakázáno pít alkohol na veřejnosti, takže se člověk musí chovat alespoň trochu nenápadně. Plážová promenáda ale úplně svádí k tomu, sednout si do písku a za zvuku příboje si v kraťasech a tričku vychutnávat lahodně vychlazenou sklenici sangrie. Nám stačilo sednout si za několik lehátek, kde nás nebylo prakticky vidět. Tenhle skvělý večer vyvrcholil v jakémsi karaoke baru přímo u pláže, kde jsme předváděli do pozdní noci svoje hudební (ne)umění a následně se odebrali nočním autobusem zpátky do Morairy.






Asi nemá cenu dále rozepisovat jednotlivé detaily tohohle výletu - fotky toho řeknou mnohem víc. Každopádně se jednalo o naprosto úžasnou dovolenou v době, kdy u nás skoro mrzlo. Doteď si pamatuji okamžik, kdy jsem jeden večer ležel v plavkách na pláži a druhý den stál promrzlý na pražské Ruzyni, a nemohl uvěřit tomu, jaké počasí a pochmurná nálada tady panuje. Vtipnější to bylo o to víc, že jsem musel jet z letiště rovnou do školy - v kraťasech, žabkách a triku s mikinou. Už jsem si totiž nemohl dovolit další zameškané hodiny po téměř měsíci nechození do školy. Ty pohledy všech lidí zachumlaných v kabátech s čepicí na hlavě byly opravdu vtipné. :-) Alicante na mě udělalo obrovský dojem, poznal jsem tam spoustu skvělých lidí, a jsem si naprosto jistý, že se do tohohle klenotu Andalusie již brzy vrátím.


20.12.2009 | 13:46 | kategorie: Filmy | Hannes | trvalý odkaz

Nové filmy: This Is It (2009)

This Is It Dokument This Is It asi není třeba nijak dlouze představovat, média se o to postarala sama. Michael Jackson byl všeobecně velice populární a uznávaný, a podobně je na tom i tento film. Přestože se jedná primárně o dokument, několik prvků tradičního dokumentu jaksi postrádá a ve finále mě zase až tolik nenadchnul. Jedná se o sestříhané záběry z přípravy 50 koncertů, které měly být rozloučením Jacksona s publikem. K vystoupení samotnému však již ze známých důvodů nedošlo, a tak se producenti rozhodli vydělat alespoň pár milionů dolarů na záznamech z přípravy této velkolepé show. Co mi na This Is It vadí je fakt, že se prakticky vůbec nejedná o dokument, ale spíše záznam vystoupení. Aby to byl poctivý dokument, chybí tam více rozhovorů, pohledů do zákulisí a vůbec takového toho "behind the scenes" elementu. Tempo filmu je tak poměrně pomalé, přestože Michaela Jacksona mám opravdu rád. Na druhou stranu je zajímavé podívat se, jak neuvěřitelně profesionální a megalomanský projekt to byl. Neuvěřitelné vizuální efekty, videoprojekce, ti nejlepší tanečníci a zpěváci. Michael se také ukazuje jako velice příjemný a skromný umělec, který je i ve svém věku v naprosto famózní formě. Jako pocta svému autorovi tedy This Is It funguje skvěle. Jako celovečerní film již bohužel tak dokonalý není. 7.0/10


Dokumentární / Hudební 

USA, 2009, 112 min


Režie: Kenny Ortega

Hrají: Michael Jackson, Kenny Ortega


Film Michael Jackson`s THIS IS IT nabídne Jacksonovým fanouškům a milovníkům jeho hudby unikátní pohled do zákulisí připravovaného představení, které se mělo stát hudební událostí nejen tohoto roku, ale celého desetiletí a možná i více... Filmoví diváci budou mít jedinečnou možnost shlédnout, jak tento umělec vymýšlel, vytvářel a tvrdě trénoval předem vyprodanou sérii koncertů, která se měla konat toto léto v londýnské O2 Aréně.



Vznik tohoto jedinečného snímku plně podpořila Jacksonova rodina a na filmové plátno se tak dostává podrobná a dechberoucí kronika vzniku jednoho uměleckého díla, která se vrací do období od dubna do června 2009. Hudební snímek Michael Jackson`s THIS IS IT vznikl na základě více než stovky hodin filmového materiálu, který byl pořízen během zkoušek, a představuje Jacksonovy nejlepší a nejslavnější skladby. Divákům filmu se naskytne nevšední příležitost pohlédnout do Jacksonova soukromí a seznámit se s tímto mužem tak, jak nám dosud on sám nikdy nedovolil. V syrových a upřímných detailech budeme sledovat Michaela Jacksona při práci potvrzující jeho talent zpěváka, tanečníka, filmaře a architekta. V celé šíři odhalíme jeho kreativního génia a schopnosti, stejně jako odhalíme jeho touhu a cílevědomost dosáhnout vždy a ve všem maxima.


20.12.2009 | 00:48 | kategorie: Filmy | Hannes | trvalý odkaz

Nové filmy: Zombieland (2009)

ZombielandTento čtvrtek skončila v Palace Cinemas sympatická akce Filmánie, která pravidelně dokáže vyprodat téměř všechny sály. Češi prostě na cenu slyší a vstupné za 50 Kč je oproti normálním zhruba 150 Kč celkem lákavé. Já se bohužel rozhodl až úplně na poslední chvíli a tak nebylo moc z čeho vybírat. Twilight: New Moon mě opravdu nelákal a tak padla volba na Zombieland, i když bych do kina na podobný film asi nikdy nešel. Na IMDB i ČSFD má ale Zombieland poměrně vysoké hodnocení, tak jsem to risknul. Po prvních zhruba 5 minutách jsem měl chuť se zvednout a odejít. Naprosto nechutné záběry mě opravdu zhnusily a podle reakcí okolo sedících diváků jsem nebyl jediný. Naštěstí se to potom začalo ubírat poněkud přijatelnějším směrem, a tak jsem film dokoukal až do konce. Z nechutného hororu se stala spíše typická americká komedie s poněkud jednoduchým scénářem. Čas od času ale režisér Ruben Fleischer natočil i opravdu vtipnou scénku nebo hlášku, a tak se to dalo snést. Ke konci ale film spadnul k tuctové teenager komedii, která vyvrcholila tradičním klišovitým koncem. Jak jsem již zmínil, pár originálních nápadů tu je (třeba Columbusova pravidla přežití zobrazená přímo na plátně), ale jinak se jedná spíše o lehce nechutný průměr. 5.5/10


Komedie / Horor 

USA, 2009, 80 min


Režie: Ruben Fleischer

Hrají: Jesse Eisenberg, Woody Harrelson, Emma Stone, Abigail Breslin, Amber Heard, Bill Murray, Derek Graf, Jacob G. Akins, Hunter Aldridge, Elle Alexander , Michael August, Melanie Booth, Daniel Burnley, Chris Burns, Dalton Cole, Blaise Corrigan, Ernest Dancy, Anthony J. Davis, Travis  Grant, Robert Hatch, Barry Hopkins




Akční komedie Zombieland společnosti Columbia Pictures vypráví příběh dvou mužů, kteří se snaží přežít ve světě, ovládaném zombies. Columbus (Jesse Eisenberg) je obrovský zbabělec – ale jak se ukazuje, pokud máte hrůzu z toho, že vás sežerou zombies, dokáže vás strach udržet naživu. Tallahassee (Woody Harrelson) je drsňácký zabiják zombie, který je motivován touhou získat poslední čokoládovou tyčinku na světě. Když spojí své síly s Wichitou (Emma Stone) a Little Rock (Abigail Breslin), které také objevily vlastní způsoby, jak přežít nadvládu zombie, budou muset zjistit, co je horší: spoléhat se jeden na druhého nebo se nechat přemoci zombies.

25.11.2009 | 14:41 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

VISA, Španělsko, platební karty a zbytečné pojištění

Před několika týdny mi přišel email, že na mé pobočce na mě čeká nová platební karta. Před několika dny mi přišel další email, že už bych si opravdu měl onu kartu vyzvednout. A včera pravděpodobně mé osobní bankéřce došla trpělivost a osobně mi zavolala a pozvala mě na schůzku, kde chtěla vyřešit novou platební kartu a několik dalších věcí. A tak jsem se konečně rozhoupal a pro novou VISA kartu došel.

Nová karta je mnohem hezčí než ta předchozí (škoda, že si člověk nemůže udělat vlastní design jako u ČS), ale má jednu podstatnou vadu - bezpečnostní čip. Moje minulá embosovaná VISA Classic byla bez čipu, takže se při placení stačilo podepsat a bylo hotovo. Nyní si tedy budu muset zapamatovat PIN a při každém nákupu ho zadat, což považuji za poměrně otravné (jelikož si opravdu nepamatuji všechny svoje PINy). Na druhou stranu je to asi chvályhodná bezpečnostní iniciativa ze strany banky, vzhledem k nedávnému případu odcizení statisícíců údajů o kartách lidí z celého světa. Nová karta navíc platí příjemných 5 let (ta předchozí byla tuším že jenom na 2 roky).

S touto aférou souvisí i můj pobyt ve Španělsku. V této zemi jsem totiž letos byl a stejně jako asi dalších 100 000 Čechů tam platil kartou. Takže bych měl být potenciálně na seznamu ohrožených klientů. Naštěstí moje návštěva proběhla až na začátku října, což je již údajně období, kdy bylo vše v pořádku. Z účtu mi žádné peníze záhadně také nezmizely, takže se snad není čeho bát.

Co se placení s podpisem, bez podpisu a bez PINu týče, můžu přihodit poměrně zajímavý poznatek. Jak bylo zmíněné v tisku, některé internetové obchody ani nechtějí bezpečnostní CCV kód uvedený na zadní straně karty. Sám jsem se s takovým obchodem setkal a neměl jsem z toho zrovna dobrý pocit - zaplatit jsem ale musel, protože nebylo žádné jiné, bezpečnější alternativy. Zloději pak ale stačí znát číslo samotné, a může nakupovat v eshopech po celém světě. Stejně tak některé kamenné obchody bezpečnost moc neřeší: hlavně v Americe se mi několikrát stalo, že prostě kartu projeli, strhli peníze a žádný PIN ani podpis nechtěli. To mě poněkud překvapilo - možnost zneužití je pak opravdu vysoká. Stejně tak si nedělám iluze o důkladnosti kontroly podpisu při placení, napodobit nějakou čmáranici je opravdu jednoduché a jen málokterý prodejce i u nás to kontroluje.

Poslední komentář přidám ohledně pojištění platebních karet. Tahle služba donedávna generovala bankám velice slušný zisk a pouze naprosté minimum klientů opravdu potřebovala kartu zablokovat. Konkrétně u ČSOB je základní varianta pojištění za 150 Kč, dříve to tuším bylo ještě víc. Základní verze nabízí krytí snad jenom do 15 tisíc Kč, pro vyšší limity si musíte opět připlatit. Bez pojištění vám za zablokování karty ČSOB naúčtovala drsné 2000 Kč. Od 1.listopadu ale díky nové směrnici EU musí všechny banky zablokovat kartu zdarma a celkově došlo k zlepšení bezpečnosti ve prospěch klienta. Banky se ale nechtějí připravit o možnost snadného zisku a tak se mi dneska na mojí pobočce snažili celkem okatě ono pojištění stejně prodat (resp. mi tvrdili, že už ho není možné zrušit). Jak už to tak bývá, po chvilce naléhání ale nakonec zázračně nějakou cestu našli...

22.11.2009 | 15:41 | kategorie: Offtopic | Hannes | trvalý odkaz

Where the hell is Matt? (2008)

Tohle asi není třeba nijak dlouze představovat, jestli chcete více informací, koukněte na homepage uvedenou na konci videa. A nebojte se brečet...


20.11.2009 | 14:56 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

6. semestr na VŠE aneb říkejte mi pane bakaláři :)

Na opakovanou výzvu několika čtenářů jsem se rozhodl shrnout s menším spožděním další semestr studia na VŠE. Psal jsem zde již o prvních 4 semestrech, pátý jsem jaksi vynechal, tak teď napíšu alespoň pár řádků o tom šestém. S radostí můžu oznámit, že to byl poslední semestr bakalářského studia (i když to vyšlo dost těsně) a nyní mohu používat titul Bc. (což je ale v praxi téměř k ničemu a zatím jsem toho nevyužil ještě ani jednou). Jaké tedy byly ty 4 měsíce?

4IT314 Podnikové informační systémy 1

Poněkud nepřehledný a zmatený předmět zaměřující se na nejrůznější podnikové informační systémy. Na cvičení jsem měl pana Otu Novotného, což je údajně uznávaná autorita v oboru a zároveň autor mnoha knih k této tématice. Díky jeho "celebrity-like" statusu se však tento cvičící na cvičeních příliš nevyskytoval, což je tak trochu problém. Na přednášky bylo téměř zbytečné chodit, jelikož se stejného znalostního efektu dalo dosáhnout stažením a přečtením prezentace z internetu za třetinový čas. Na cvičeních bylo potřeba odevzdávat docela dost materiálů, projektů a esejí. Specialitou byl naprosto otřesný a nepoužitelný software Microsoft Axapta, s kterým jsme museli pracovat. Závěrečná ústní zkouška byla však spíše pohodová, hezky jsme si popovídali a většina lidí se známkou 1-2 v indexu odcházela domu. Jako takové nahlédnutí do světa ERP, CRM, EAM, SCM a dalších podivných zkratek poměrně zajímavé, jinak ale nepříliš použitelné.

5HP436 Internetová žurnalistika

Předmět, který mi byl mnohými doporučován, vzal jsem si ho zcela dobrovolně nad rámec studia. Ve výsledky ovšem převážně zklamání, moc nového jsem se nedozvěděl. Cvičení a celou výuku vedl vedl Ing. Marek Roll, zaměstnanec Hospodářských novin, respektive internetové sekce iHned. Takovým highlightem celého kurzu měla být návštěva redakce iHned s možností spolupráce na tvorbě zpráv. Já jsem bohužel termín vypsaný na tuto exkurzi prošvihnul a podle referencí ostatních jsem zase až tak o moc nepřišel. Pan Roll mi přišel spíše jako novinář než internetový odborník, což je oblast, které mě zase až tak nezajímá. Dozvěděli jsme se tedy něco interních informací o fungování internetového zpravodajského serveru, něco o fungování běžné redakce, ale jinak spíše zklamání. Veškerá práce spočívala v psaní zadaných tématických článků na školní blog (zpráva, reportáž, interview, ...) a vypracování týmového projektu na téma nový zpravodajský web.

2RO162 Španělština pro ekonomy - základní úroveň II

Další pokračování španělštiny, tady asi není moc co dodávat. Vyučující jsem měl stejnou jako minule, jelikož jsem s ní byl spokojen. Španělsky jsem se tradičně moc nenaučil, těch 13 hodin je prostě hrozně málo a chyběla tam nějaká větší motivace. Hodiny probíhají většinou prací na cvičeních v učebnici, uvítal bych mnohem více mluvení. Byla nutná poměrně důkladná příprava z hodiny na hodiny (nová slovíčka, gramatika, úkoly). Paradoxně týden ve Španělsku mi dal zhruba stejně jako skoro půl roku ve škole...

11F201 Finanční teorie. politika a instituce

Nenáviděný předmět, který jsem opakoval. I letos na něm vyhořelo obrovské procento studentů, kteří si museli kvůli tomuto jednomu předmětu prodlužovat studium o půl roku. Na přednášky jsem už nechodil, ty jsem měl zpracované z minula a cvičení u tohoto předmětu pro náš obor nejsou. Závěrečný test byl opět brutální, nepříjemné slovní hříčky, kreslení grafů, výpočet příkladů a obrovské množství teorie. Naštěstí už jsem se tentokrát učil fakt na 100% zhruba týden v kuse, takže to vyšlo...

5HD226 Dějiny dvacátého století I.

Volitelný předmět, který jsem si zapsal také nad rámec studia. Měl jsem vlastně už dostatek kreditů a nemusel se hnát za dalšími předměty, tenhle předmět měl ale tak pozitivní reference, že jsem na něj stejně chodil. Výuka probíhala formou přednášek docenta Martina Kováře z UK jednou týdně a kupodivu stačila opravdu pokrýt téměř celou polovinu 20. století. Přestože jsem hlavně díky nepříjemným vyučujícím na gymnáziu dějepis neměl příliš v lásce, tohle mě opravdu bavilo a výklad byl tak zajímavý, že jsem se na testy prakticky nemusel učit a většinu informací si pamatoval přímo z hodiny. Vřele doporučuju.

4SA312 Teorie a praxe informačních systémů

Totálně zmatený a zbytečný předmět v podání Tondy Rosickýho, vyhlášené to persony fakulty informatiky VŠE. Pod honosným názvem se skrývá neuvěřitelná kombinace filozofie, psychologie, informatiky a mnoha dalších, zdánlivě nesouvisejících oborů. Pan Rosický je bezesporu chytrý člověk a dá se s ním i celkem rozumně bavit, jeho výklad je ale téměř nevstřebatelný a neuvěřitelně zmatený - jedná se o skoky mezi tématy, časem a člověk prostě nestíhá vnímat žádné souvislosti. Již tradiční je u podobných osob kombinace brutálních nároků na studenty co se aktivity týče a vlastní dezorganizovanosti - úkoly na poslední chvíly, nepřehledná zadání, typografické chyby, prostě bordel. Prakticky každý týden jsme museli vypracovávat nelidsky dlouhé eseje, seminárky, překládat zahraniční publikace a vůbec se člověk hodně zapotil, aby se nějak dostal k závěrečné zkoušce. Ta už byla spíše formalitou a shrnutím předchozí aktivity. Snaha vyučujícího změnit naše myšlení a pohled na svět pravděpodobně byla příliš velkým cílem a přestože jsem si uvědomil pár zajímavých informací, bylo to převážně pravidelné týdenní utrpení.

Obhajoba bakalářské práce

Bakalářskou práci jsem napsal prakticky za 14 dní, jelikož jsem si vybral vlastní téma o kterém jsem toho poměrně dost věděl. Na rozdíl od ostatních jsem tak nemusel využívat příliš literatury a trávit dlouhé hodiny v knihovně. Přesto to byl neuvěřitelný záběr a mnohem více práce, než jsem očekával. Některé dny jsem na bakalářce pracoval opravdu od probuzení do usnutí a asi si dovedete představit, jak se po takovém dnu člověk cítí. Vtipné bylo, že můj vedoucí práce si ji prakticky nepřečetl a teprve po urgenci vedoucího katedry se začal alespoň trošku angažovat (což mi dal následně pěkně sežrat). Jinak obhajoba samotná za 1, dvě doplňující otázky jsem v klidu zodpověděl, posudek byl také pozitivní, takže všechno v pořádku.

Státní zkouška ze studijního oboru

Nakonec to nejlepší - státnice. Díky bohu, že na novém evropském studijním plánu již není třeba dělat bakuli ze 4 předmětů, jako tomu bylo ještě rok před mým nástupem. V mém případě se jednalo o souhrnou zkoušku z informatiky, zahrnující všechny odstudované informatické předměty a ještě něco málo navíc. Jak si můžete všimnout, poslední semestr jsem měl opravdu nabitý - standardně většina studentů má tak 3 předměty a tudíž dost práce na bakalářku a přípravu na státnice. Já toho měl trošku víc a tak nebylo moc času se připravovat. Realita byla taková, že 3 dny před státnicema jsem psal poslední test z veřejných financí, takže jsem se začal učit až ty 3 dny před státnicema, dříve to prostě nešlo. Hodně lidí mi to doteď nevěří, normálně se studenti připravují tak dva týdny, já ale jednoduše více času neměl. Tři dny nonstop učení a pročítání zhruba 400 stránek výpisků nakonec stačily a já si odnesl od státnic tu nejlepší známku. Možná na tom mělo trošku podíl štěstí, vytáhl jsem si pro mě docela sympatickou otázku a ani nestačil odvyprávět všechno co jsem si připravil. Každopádně jsem z toho měl dobrý pocit, uzavřený index a titul před jménem. Tak dobrý pocit, že jsem ještě ten večer koupil letenky a dva dny na to odjel na týden na zaslouženou dovolenou do Portugalska. :)

20.11.2009 | 13:52 | kategorie: Filmy | Hannes | trvalý odkaz

Nové filmy: Hanebný pancharti (Inglorious Basterds)

Inglorious BasterdsHanebný pancharti (nebo Hanební?) jsou dlouho očekávaným a ve finále také výborně hodnoceným filmovým počinem Quentina Tarantina. Jedná se o originální kombinaci spaghetti westernu a válečného filmu z odbodí druhé světové války. Výborné herecké obsazení v čele s Bradem Pittem zaručuje kvalitní podívanou. Samozřejmě nechybí jedna z Tarantinových specialit: předlouhé a naprosto odrovnávající dialogy a monology. Stejně tak několik již tradičních efektů, které se objevují téměř v každém filmu tohoto režiséra (komiksové nápisy atd). Dějová linie zahrnuje tři na první pohled nesouvisející příběhy, které se postupně propojují v jeden celek. Příliš akce tady nečekejte, Hanebný pancharti jsou opravdu hlavně o konverzaci a dialozích. Přestože jsem si výborně užíval stylově americký přízvuk Brada Pitta i několik povedených slovních říček, celkově mě film dost zklamal. A to hlavně svojí délkou, která po nadějném začátku vede k vytvoření několika poněkud hluchých míst. Občas mi děj přišel až příliš neuvěřitelný, což se sice u Tarantina musí očekávat, ale v některých pasážích už toho bylo příliš. Pro milovníky tohoto autora se jedná samozřejmě o nutnost, ostatní se asi také budou docela dobře bavit, ale na 8.5 bodů z 10 na IMDB to rozhodně nevidím. 6.5/10


Drama / Válečný 

USA / Německo, 2009, 153 min


Režie: Quentin Tarantino

Hrají: Brad Pitt, Mélanie Laurent, Christoph Waltz, Eli Roth, Michael Fassbender, Diane Kruger, Daniel Brühl, Til Schweiger, Gedeon Burkhard, Jacky Ido, B. J. Novak, Omar Doom, August Diehl, Denis Menochet, Sylvester Groth, Martin Wuttke, Mike Myers, Julie Dreyfus, Rod Taylor, Samm Levine, Paul Rust, Michael Bacall, Arndt Schwering-Sohnrey, Ken Duken, Christian Berkel, Anne-Sophie Franck, Léa Seydoux, Ludger Pistor, Jana Pallaske, Sebastian Hülk, Bo Svenson, Enzo G. Castellari, Samuel L. Jackson, Harvey Keitel


Bylo nebylo v nacisty okupované Francii… Vítejte ve Druhé světové válce podle Quentina Tarantina. Vítejte ve světě, kde historická realita ustupuje lehce brutálnímu pohádkovému vyprávění jednoho z nejkontroverznějších režisérů současnosti. On sám přitom tvrdí, že se poetika Hanebných panchartů asi nejvíc přiblížila náladě filmu, který mu udělal jméno – násilnické černočerné komedii Pulp Fiction – Historky z podsvětí. Německé vojáky ještě nepřestaly bolet nohy po smělé invazi do západní Evropy, když mladičké Shosanně (Melanie Laurent) přímo před očima německý důstojník Hans Landa (Christoph Waltz) vyvraždil členy její rodiny. Ona sama jen tak tak unikne do Paříže, kde se ukryje pod novou identitu provozovatelky biografu. Na jiném místě hákovým křížem rozkopané Evropy se pod vedením lehce zupáckého amerického poručíka Aldo Rainea (Brad Pitt) formuje neobvyklá vojenská jednotka. Úkolem jejích členů je nejen přežít na území plném nacistů a jejich přisluhovačů, ale zároveň likvidovat jejich elity a to tak efektně, že tím mezi nimi budou šířit strach a paniku. Říkají si Pancharti a právě je čeká ta nejtěžší mise, která může zcela změnit průběh války. V jednom pařížském biografu se chystá premiéra nového německého propagandistického eposu a téhle události se má účastnit řada nacistických špiček (možná i samotný Hitler). Úkolem Panchartů bude na akci proniknout a ukázat šéfům Třetí říše, jaké to je, když je člověk po smrti. Nepočítají ovšem s tím, že přímo pod světlem promítačky osnuje svůj plán pomsty za smrt blízkých osiřelá Shosanna a že když se jeden geniální plán na atentát střetne s jiným, výsledkem může být ještě geniálnější neúspěch.

14.11.2009 | 21:11 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Tilburg, Nijmegen, Amsterdam - dva týdny v Holandsku

Poslední dobou se mi opravdu nějak nedostávalo času na aktualizování blogu. Teď díky státnímu svátku budu mít konečně trochu volna a tak doplním, co jsem měl přidat již před několika měsíci. Důvodem pro mírnou zastaralost obsahu je také fakt, že jsem poslední dobou pořád někde mimo domov. Vlastně téměř celé prázdniny jsem byl pryč, září jsem pak strávil v Keni a nyní cestovní mánie pokračovala několika dalšími kratšími výlety. V osmém týdnu tohoto semestru jsem na některých cvičeních byl teprve dvakrát, chyběl jsem téměř měsíc, takže mám práce až nad hlavu. Když jsme u té Keni, měl bych asi i dopsat začatý seriál... no snad někdy příště. :-)

Pro inspiraci nahraju alespoň pár fotek z letních dvou týdnů v Holandsku. Celkově na mě tahle země udělala neuvěřitelně pozitivní dojem (a to není vlivem všudypřítomných coffee shopů :-D). Nizozemí je neuvěřitelně moderní, bohaté a hlavně příjemné. Jedná se totiž o poměrně malou zemičku, kterou díky rovinatosti tamější krajiny projedete na kole za pár dnů. A že je to poježdění! Naprosto všude jsou totiž speciální pruhy pro cyklisty, kola mají přednost před auty, není problém nikde zaparkovat, váš bicykl se i nezamknutý bude cítit mnohem bezpečněji, a vůbec, celá doprava tím nabírá úplně jiné rozměry. Na kolech v Holandsku jezdí všichni, od pubertálních floutků po manažery a manažerky v oblecích (občas to vypadá docela vtipně).

Celkově se jednalo o dva neuvěřitelně pohodové týdny strávené se skvělými lidmi v nádherné zemi. Dokonce mě to nadchlo na tolik, že jsem uvažoval o magisterském studiu právě v Holandsku - zatím jsem se ale k tomuto kroku ještě nějak nerozhoupal...

Jak známo, obraz vydá za tisíc slov, takže tady je pár fotek:

kola. všude. nádraží v Eindhovenu.


zábavní park Efteling, taková holandská podoba Disney Worldu.


jedeeeeeeeeeeeeeem :)


zákaz kouření? ideální místo na odložení cigarety.


občas se člověk i trochu namočil...


můj jednorychlostní, lehce prorezlý stroj, který mě provázel celé dva týdny


na pořadnou party je potřeba se důkladně připravit =)


první návštěva coffee shopu. dáte si gram marihuany nebo třeba nějaký hašiš? :)


nádherný statek na venkově kde jsme pár nocí spali...


:-)


klasický symbol Holandska (mlýnů tam překapivě není příliš mnoho)


vemeno =)


došlo i na nějaké to koupání, i když voda nebyla zrovna nejteplejší...


troška umění v kostele v Tilburgu


Amsterdaaaaaaaam!


klasická zástavba v Amsterdamu


nesměla chybět projížďka vodními kanály


nejfotografovanější objekt ve městě...


lehce nevkusná, přesto typická architektura v moderních čtvrtích větších měst...


výhled od mlýnu v jakémsi přířodním muzeu (tušímže Arnhem)


a tohle jsem si přivezl na památku :)


30.10.2009 | 14:38 | kategorie: Filmy | Hannes | trvalý odkaz

Nové filmy: District 9 (2009)

District 9Zhruba měsíc po premiéře filmu District 9 v ČR jsem se konečně dokopal k tomu, abych tenhle všemy opěvovaný klenot viděl. A byl to skutečně zajímavý zážitek. Nepříliš známý či zkušený režisér Neil Blomkamp natočil za pouhých 30 milionů dolarů něco, co tady ještě nebylo. District 9 je originální komabinací akčního sci-fi a dokumentárního filmu. Původní inspirace vlastně vznikla díky krátkému dokumentu Alive in Joburg, stejně jako díky několika letem, které režisér strávil v apartheidem zasaženým Johannesburgem. Díky nízkému rozpočtu a povedené marketingové kampani si na sebe film vydělal již během prvního premiérového víkendu v USA - což není úplně obvyklé. Dějová linie se proplétá kolem problematického soužití Jihoafričanů s neznámým druhem Alienů, kteří již přes dvacet let pod vojenským dozorem okupují území nedaleko Johannesburgu. Film nešetří opravdu akčními sekvencemi a lehce i těžce brutálními záběry. Přestože mě ze začátku neuvěčřitelně vadil herec v hlavní roli, Sharlto Copley, v průběhu filmu do své role více a více zapadal a ke konci mi přišel jako ideální kandidát. Stejně tak příběh přínáší několik pěkných zvratů a docela povedený konec bez zbytečného patosu nebo poučování lidstva. Celkově vzato, District 9 je opravdu zajímavý film, který vás svojí autentičností a spádem dostane. 8.5/10.


Akční / Drama / Sci-Fi / Thriller 
USA / Nový Zéland, 2009, 112 min


Režie: Neill Blomkamp
Hrají: Sharlto Copley, David James, Nathalie Boltt, Jason Cope


Před více než dvaceti lety došlo k prvnímu kontaktu mimozemské civilizace s lidstvem. Lidé očekávali děsivou bitvu nebo významný technologický pokrok. Nedošlo ani k jednomu. Mimozemšťané byli uprchlíky z vlastní planety. Stvoření byla ubytována v nouzových domovech v jihoafrickém Okrsku 9 (District 9), zatímco se státy celého světa dohadovaly, co a jak dál. Teď všem dochází trpělivost. Dohled nad mimozemšťany byl svěřen MNU, soukromé organizaci, které je osud mimozemšťanů lhostejný. Měla by ale naději na obrovský výdělek, pokud dokáže zprovoznit mimozemské zbraně, které vyžadují k aktivaci mimozemskou DNA. Napětí mezi mimozemšťany a lidmi dospěje ke svému vrcholu ve chvíli, kdy začne MNU obyvatele Okrsku 9 stěhovat do nového tábora. Jeden z agentů MNU, Wikus van der Merwe (Sharlto Copley) se nakazí mimozemským virem, který začne měnit jeho DNA. Záhy se stává nejhledanějším mužem planety – je klíčem k odhalení tajů mimozemské technologie. Vyděšený muž má jedinou možnost: ukrýt se v Okrsku 9.

eXTReMe Tracker