CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 4
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
31.08.2008 | 23:48 | kategorie: Boston | Hannes | trvalý odkaz

Miami, South Beach a cesta zpátky do ČR

Přesun z Organda do Miami se ukázal býti více problematický, než jsem původně zamýšlel. Katastrofální veřejná doprava na Floridě, o které jsem se již minule zmiňoval, způsobila to, že jediný autobus z Orlanda do Miami jel asi ve 4 hodiny ráno, což pro mě bylo naprosto nepřijatelné. Kromě toho jede dolu na jih již pouze několik soukromníků, kteří ale přijímají objednávky nejpozději tři dny předem. Vyhazovat peníze za letenku se mi nechtělo a tak zbyla poslední možnost: vlak americké železniční společnosti Amtrak.

 



O Amtraku putuje v Americe opravdu hodně zvěstí. Zatímco nahoře na severu se jedná o poměrně populární a spolehlivou možnost přepravy, na jihu se často mluví o špinavých vlacích zpožděných v řádu hodin. Cenově to také vychází asi na dvojnásobek cesty autobusem, ovšem jiná volba už opravdu nebyla, a tak jsem si den předem na internetu rezervoval lístek z městečka Kissimmee kousek za Orlandem přímo do Miami. Díky jakési promo akci to nakonec vyšlo docela dobře i cenově – zaplatil jsem asi 40 dolarů.

 



Stalo se mi to již mnohokrát, a ani tentokrát se nic tak hrozného nekonalo: zvěsti o špatné kvalitě služeb železnice zůstaly pouze v teoretické rovině – v praxi sice přijel asi 40 minut zpožděný, za to neuvěřitelně komfortní vlak, který mě vzal na pětihodinovou cestu na jih USA. Američané mají vůbec celkově mnohem vyšší standard služeb a tak berou každý nedostatek dost závažně. Kdyby nastoupili do vlaku Českých drah, asi by se zhroutili. Přestože jsem neměl na lístku žádnou rezervaci, bylo mi přiděleno jedno dvousedadlo, dostal jsem dva polštářky a takového místa na nohy jsem ve vlaku ještě nezažil. K tomu navíc zásuvka u každého sedadla a sedačky, které se daly rozložit na téměř postel – co víc si přát.

 



Moje domněnky o Miami se ukázaly jako dost liché – představa o relativně malém městě na pobřeží oceánu vzala rychle za své. Miami je neuvěřitelně roztahaná aglomerace zasahující hluboko do vnitrozemí. Menším problémem bylo, že můj hostel byl přímo na pláži, zatímco vlak mě vyložil na druhém okraji města. Když jsme po hodině čekání na autobus se čtyřmi dalšími Evropany z Německa a Anglie konstatovali, že tohle už asi nepojede, nezbylo než zaplatit taxík u jednoho z ne zrovna bezpečně vyhlížejících taxikářů, kteří se nás snažili okamžitě oškubat, vidouce naší lehce zoufalou situaci. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a jelikož jsme jeli v autě 3 namísto jednoho, vyšlo to i cenově celkem přijatelně.

 


Po mezizastávce u bankomatu (neměl jsem hotovost) mě taxík vyhodil před dveřmi hostelu na známé South Beach. Jižní pláž se skládá ze tří hlavních ulic, na které jsou kolmo naskládány tradičně očíslované Streets. První „Ocean Avenue“ je plná předražených restaurací a hotelů, před kterými se vás snaží dovnitř nalákat skupinky nelidsky krásných slečen (převážně Rusek). Miami je vůbec takovou jednou módní přehlídkou, i při obyčejné procházce po ulici uvidíte opravdu krásné holky (mnohé z nich vylepšené nějakým tím chirurgickým zákrokem).

 



Druhá ulice, „Collins Avenue“ je zaplavena nejrůznějšími módními butiky a obchůdky. Poslední ulice je pak charakterizovaná „normálními“ obchůdky a také mnoha bary a kluby, před kterými se vás opět snaží promotéři nalákat dovnitř. S jednou slečnou stojící před zoufale prázdným podnikem jsem se dal do řeči, vyklubala se z ní také Ruska, tak jsme chvilku mluvili o Miami a nakonec jsem si nechal doporučit nějaké ozkoušené kluby.

 



Co se hostelu týče, v Miami je obrovské množství těchto podniků a naprostá většina z nich má opravdu vysoké hodnocení. I ten můj neměl chybu: za velice rozumné peníze jsem spal v „Mixed dorm“ po šesti lidech. Mixed dorm znamená, že v jedné místnosti spí obě pohlaví, což není příliš časté – nakonec to ale stejně bylo pět kluků a jedna holka. K tomu koupelna a kompletně vybavená kuchyně na pokoji, navíc snídaně v ceně ubytování.

 



Hned první večer jsem se dal dohromady s partičkou tří kluků z Walesu, kteří přijeli pár hodin po mně. Tihle mírně zazobaní pánové byli zrovna na cestě kolem světa, a USA byla jejich poslední destinace. Víceméně celý můj pobyt jsem nakonec strávil s nimi a po pár hodinách se z nich vyklubali opravdu vtipní a sociální kluci, s kterými jsem zažil hodně srandy. V Miami se toho až tolik dělat nedá. Na nějaké památky a kulturu zapomeňte. Klasická náplň většiny návštěvníků je přes den vyvalování na pláži a večer party v jednom z mnoha klubů. Pláže na South Beach v Miami jsou nereálně krásné: naprosto průzračná voda, jemňoučky bílý písek a takové vedro, že se potíte i při ležení na osušce. Voda samotná není o moc studenější než vzduch, takže si prodavači zmražené vody a různých nápojů přijdou na své. Pláž se táhne dlouhé kilometry a i šířka je úctyhodná.

 



Druhý den jsme tedy společně s lidmi z hostelu strávili na pláži, kde jsem se stačil za pouhý den opálit jako za měsíc a půl v Bostonu. Na Floridě to opravdu praží a bez opalovacího krému budete spálení během pár minut. Na večer byla připravena hostelem jakási party v jednom z klubů, kam měl být vstup zdarma. Před odchodem jsme ještě nakoupili něco k pití a namíchali pár koktejlů, jelikož v klubech je v Miami opravdu draho. Ve výborné náladě se skupinka asi 30 lidí vydala ke klubu, kde však mírně nepříjemní vyhazovači začali dělat tlaky a nechtěli nás pustit dovnitř. Dvacet dolarů za vstup se nám platit nechtělo a tak jsme prostě šli do jiného podniku, ve městě jich bylo i v úterý otevřeno spousta. Zbytek večera si již s dovolením nechám sám pro sebe nebo na osobní vyprávění. ;-)

 



Když jsem se asi v 10 ráno probouzel po 4 hodinách spánku na letadlo zpátky do Bostonu, začala na mě pomalu dopadat první lehká deprese. Po necelých dvou úžasných měsících mě čekal poslední den v Americe. Rozloučil jsem se (=probudil jsem) s nově získanými kamarády a vyrazil na bus směr letiště. To se ukázalo jako mírně nešťastné rozhodnutí, protože autobus jel snad hodinu a půl a let jsem málem nestihnul. Během cesty jsem měl možnost vidět tu tmavší stránku města: špinavé a nebezpečné chudinské čtvrti, kde se anglicky ani nemluví.

 

Tříhodinový let s American Airlines už tak pohodlný nebyl, lehce zastaralé letadlo s klasicky malým prostorem pro nohy mě vrátil zpátky do reality. Přílet do Bostonu byl jako návrat domů – celé město jsem již dobře znal a připadal jsem si, jako bych tu bydlel několik let. Z letiště jsem vyrazil do International Students Guesthouse (IGH), kde bydlelo pár lidí ze školy, u kterých jsem měl domluvený nocleh.

 



Dva němečtí kamarádi ale nevěděli, kdy přijedu, a já se jim zaboha nemohl dovolat, takže to byla tak trochu sázka do loterie, jestli budou doma a jestli u nich budu moct opravdu přespat. Vlastně jsem ani nevěděl přesnou adresu, takže jsem musel kdesi v parku vytáhnout notebook a na nějakém nezabezpečeném hotspotu přes Google Maps adresu najít. Když jsem zazvonil na dveře a za chvíli mi otevřel překvapený Matthias, docela se mi ulevilo.

 

Nocleh v IGH byl vlastně načerno, ubytovaní studenti mají zakázáno nechat někoho vevnitř přespávat, respektive je potřeba zaplatit 60 dolarů za noc, což se mi opravdu nechtělo. Jelikož jsem byl docela hladový, měl jsem tu drzost zajít si i na večeři zadarmo (ztratit se v davu 40 lidí nebyl až takový problém). Večer jsem zažil ještě poslední party v parku u Charles River, kde jsem potkal dalších asi 10 skvělých lidí a pak už jsem se složil na malinkatý gauč, kde jsem strávil poslední noc.

 



Poslední den v USA byl vyloženě rozlučkový: ráno jsem se naposledy vypravil do své školy, kde mě přivítaly překvapené pohledy studentů i učitelů. Posledních pár fotek a loučení a už jsem si se svým cestovním kufříkem razil cestu ke své hostitelské rodince. Vzal jsem to ještě přes pár obchodů, kde jsem utratil poslední dolary a za chvíli už jsem stál před domem, kde jsem strávil měsíc života. Zhruba po dvou hodinách povídání o mých cestách s mojí rodinkou jsem se naposledy rozloučil, naložil dva nacpané kufry do taxíku a vyrazil směrem k letišti.

 

Let proběhl bez větších událostí a zdál si mi až zvláštně krátký. Ranní přestup v Paříži byl opět dost hektický, francouzští celníci naprosto ignorovali, že mi za 5 minut letí letadlo a suverénně mě postavili do šílené fronty před bezpečnostním rámem. Nakonec se ale všechno stihlo a já s mírnou nelibostí usedl vedle bandy uřvaných francouzských fracků, kteří celý let dělali neuvěřitelný bordel. Přistání a první okamžiky v Praze byly lehce deprimující, opět to šedivé, nudné město, na druhou stranu jsem byl i trochu rád, že už jsem zase doma…

 

V příštím, posledním díle přinesu závěrečné shrnutí celého pobytu a také několik statistik.


28.08.2008 | 20:52 | kategorie: Filmy | Hannes | trvalý odkaz

Nové filmy: Kopačky (Forgetting Sarah Marshall)

Další romantická komedie od zkušeného týmu producentů, kteří stáli za hity jako Superbad, 40 Year Old Virgin nebo třeba Knocked Up, nese název Kopačky, v originále poněkud logičtěji Forgetting Sarah Marshall. Filmový styl Judd Apatowa se mi však začíná pomalu přejídat - většina filmů je na jedno brdo a humor snad až příliš podobný. Téměř dvouhodinový film (což mi přijde na romantickou komedii opravdu hodně) se nevyvaruje typických klišé, nabízí ale i dostatek originálního obsahu, díky němuž se pravděpodobně dokoukáte až do konce. Vtípky se dimenzují od těch opravdu trapně jednoduchých až po několik vskutku originálních dvousmyslných narážek. Vzhledem k délce stopáže se ale zase až tak bavit nebude, v některých částech se jedná téměř o tragikomedii. Pro pány může být mírným plusem přítomnost dvou atraktivních hereček - Kristen Bell a Mila Kunis, mezi kterými si snaží vybrat tu lepší Jason Segel, alias Marshall ze seriálu How I Met Your Mother. Pokud hledáte nenáročnou letní komedii, film Kopačky by vás měl snadno uspokojit. 6.5/10


Komedie / Romantický 
USA, 2008, 112 min


Režie: Nicholas Stoller
Hrají: Jason Segel, Kristen Bell, Mila Kunis, Russell Brand, Bill Hader, Jonah Hill, Paul Rudd, Jason Bateman, William Baldwin, Branscombe Richmond


Zlaté hollywoodské dítě Judd Apatow se už dokázalo vtipně vypořádat s panictvím (40 let panic), nechtěným těhotenstvím (Zbouchnutá) a teď se se stejnou vervou (byť jen jako producent) pitvá další vztahovou noční můru – rozchod, respektive jeho obzvlášť krutou verzi, kdy jeden chce dál ve vztahu pokračovat a ten druhý už ne. Lidově se té situaci říká kopačky. Přestože je to veskrze smutná záležitost, vznikla o ní svěží a originální komedie nacpaná brilantními dialogy, která stejně jako předchozí dva Apatowovy filmy aspiruje na překvapení roku.




Peter Bretter (Jason Segel) je sympatický třicátník, který se živí psaním hudby k televizním seriálům a chodí s hvězdičkou jednoho z nich – blonďatou divou Sarah Marshall (Kirsten Bell). Bohužel mu dala kopačky, jen co skončily úvodní titulky filmu. Peterovi, který ji miloval vroucně a šíleně, se v tu chvíli zhroutil svět. Recept na zlomené srdce dostane od kamaráda – má jím být naprostá změna prostředí. Peter si vybere Havajské ostrovy, které by na léčbu žalu byly opravdu ideální, kdyby si ho pro nevázané randění pod palmami nevybrala i jeho bejvalka s novým milencem (Russell Brand). V bezvýchodné situaci sebere Peter poslední zbytky své hrdosti a rozhodne se pochlapit a bojovat.


28.08.2008 | 20:41 | kategorie: Filmy | Hannes | trvalý odkaz

Nové filmy: Stalo se (The Happening)

the happeningČas od času se stane, že se očekávaný trhák nakonec promění v bohapustý propadák. Podobné dojmy mám z filmu "Stalo se", v originále The Happening. Bombastický trailer mě opravdu navnadil a já čekal parádní katastrofický film. Po několika minutách mi však bylo jasné, že tady se něco nepovedl: The Happening absolutně postrádá jakoukoliv atmosféru a herecké výkony mi připomněly nezletilé holčičky v českých filmech typu Sněženky a machři nebo v novějším Gymplu. Téměř každá scéna působí opravdu nepřirozeně a uměle a příběh samotný je také neuvěřitelně děravý. Dostalo mě pár "lekacích" momentů, ale ve finále, kdy "infikovaná" důchodkyně začala mlátit hlavou zběsile do svého baráku jsem se prostě musel smát, to už bylo moc. Z docela dobrého nápadu nedokázali producenti vytěžit absolutně nic, a hlavně ani nepředali žádnou myšlenku či vysvětlení, co filmem vlastně chtěli říci. Pouze pro opravdu nadšené ekology. 4.0/10


Drama / Sci-Fi 
USA / Indie, 2008, 91 min


Režie: M. Night Shyamalan
Hrají: Mark Wahlberg, Zooey Deschanel, John Leguizamo, Ashlyn Sanchez, Spencer Breslin, M. Night Shyamalan, Frank Collison, Alan Ruck

Mohli jsme to vycítit šestým smyslem, viděli jsme znamení a teď se to stalo. Na světě se objevila úplně nová epidemie – rychle se šíří a je smrtelná. Nejhorším symptomem je totiž naprostá ztráta základního lidského pudu jedince – pudu sebezáchovy. Elliot Moore učí přírodní vědy na střední škole ve Filadelfii. Když napříč státy udeří tajemná smrtící epidemie, vyrazí spolu se svou ženou Almou, kolegou z práce Julianem a jeho osmiletou dcerou na zběsilý útěk před katastrofou. Míří do Pensylvánie a doufají, že na farmách mimo dosah velkých aglomerací se jim epidemie vyhne a jim se podaří přežít stále intenzivněji se šířící hrozbu. Brzy ale začne být jisté, že v bezpečí nebude nikdo a nikde…

28.08.2008 | 20:33 | kategorie: Filmy | Hannes | trvalý odkaz

Nové filmy: Street Kings (2008)

street kingsKeenu Reeves bude asi nadosmrti spojený s rolí Nea v Matrixu a tak je každé jeho nové herecké vystoupení propíráno ze všech úhlů. Zatím poslední postavu ztvárnil v akčním thrilleru Street Kings, který se do českých kin vůbec nedostal, bude však dostupný již zhruba za měsíc na DVD. Ponurý thriller o zkorumpované Los Angeleské policii mě bohužel příliš nezaujal, přestože má jak na ČSFD tak na IMDB velice slušné hodnocení. Na thriller je zde příliš málo akce, na krimi film zase málo napětí a zvratů a ve výsledku mi to přišlo takové "nijaké". Potěší několik známých hereckých tvaří - Dr. House nebo třeba Sucre z Prison Breaku. Soundtrack se víceméně nekoná a téměř dvouhodinová stopáž se poměrně vleče. Pochválit musím několik opravdu povedených a originálních záběrů kamery, jinak mě "Králové ulice" příliš nenadchli. 6.0/10


Krimi / Drama / Thriller 
USA, 2008, 109 min


Režie: David Ayer
Hrají: Keanu Reeves, Hugh Laurie, Chris Evans, Martha Higareda, Forest Whitaker, Terry Crews,  Common, Naomie Harris, Amaury Nolasco,  The Game, Jay Mohr,  Cedric the Entertainer, John Corbett, Clifton Powell, Emilio Rivera, Kate Clarke

V Los Angeles už téměř žádný policajt není čistý a Tom Ludlow (Keanu Reeves) je toho zdárným příkladem. Důkazy se objevují jen tam, kde se to jeho týmu hodí a korupce je na denním pořádku. Problémy začnou ve chvíli, kdy se jeho partner, detektiv Terrance Washington (Terry Crews) rozhodne za Tomova tvrdého nesouhlasu se vším skoncovat a stát se pro změnu poctivým policajtem. Washington je zavražděn přímo před Ludlowovýma očima a ten, pronásledován pocitem vinny se pouští ještě spolu s mladým detektivem (Chris Evans) do pátrání po vrazích. Pravda však může být mnohem horší než si dokázal představit a jisté je jen to, že ulicemi poteče krev.

27.08.2008 | 10:56 | kategorie: Filmy | Hannes | trvalý odkaz

Nové filmy: Harold & Kumar Escape from Guantanamo Bay

Šílená dvojice v podobě Harolda a Kumara se vrací na filmová plátna v ještě šílenější komedii. Escape from Guantanamo Bay je volným pokračováním prvního filmu, které se nese ve velice podobném duchu: marihuana, naprosto extrémní a nechutné vtípky a k tomu dva hlavní hrdinové, kteří vás pravděpodobně dostanou do kolen. Některé scény jsou vyloženě trapné a nechybí množství sexuálních narážek i poodhalených ženských těl, ale v té záplavě vtípků se prostě alespoň několika scénám zasmějete. Skvěle se povedl soundtrack, který jsem si ihned stáhl - dává filmu mnohem lepší spád a energii. Pokud chcete opravdu nenáročnou zábavu, Harold a Kumar jsou tím pravým, co si můžete pustit, nečekejte ale zázraky. 7.0/10


Dobrodružný / Komedie 
USA, 2008, 100 min


Režie: Jon Hurwitz, Hayden Schlossberg
Hrají: John Cho, Kal Penn, Roger Bart, Jack Conley, Neil Patrick Harris, Rob Corddry, David Krumholtz, Clyde Kusatsu, Christopher Meloni, Tamara Feldman, Eddie Kaye Thomas, Beverly D'Angelo, Ed Helms, Eric Winter


Harold a Kumar se vracejí! Tato nekorektní dvojka vyznavačů zelené rostliny si naplánovala výlet do Amsterodamu. Bohužel problémy začínají už v letadle, kde si Kumara jedna pasažérka splete s teroristou. K tomu si připočtěte, že naše hrdiny pošlou na Guantanámo, vrátí se starý známý Neil Patrick Harris hrající sám sebe, a o zábavu je postaráno.

27.08.2008 | 01:23 | kategorie: Offtopic | Hannes | trvalý odkaz

Bjůkeneni aneb plavčíkem v USA

Při projíždění statistik na Toplistu jsem před několika hodinami narazil na slušně umístěný Stream.cz, který jsem doteď prakticky ignoroval. Pomoc Seznamu je opravdu znát a těch 200 tisíc návštěvníků denně vypadá mnohem líp, než pár tisíc denně před akvizicí Seznamu. Většina obsahu je ale opravdu prosťoučká, asi největší provar jsou videa od Agáty Hanychové, kde tato "celebrita" stačí impozantně dávat najevo svojí skutečnou inteligenci. Najde se ale i pár kvalitních a zajímavých autorů a jedním z nich je parta čtyř kluků, kteří si říkají Bjůkeneni.

Název Bjůkeneni je opravdu příznačný - jedná se o skupinku studentů vysokých škol v Praze, který odjeli na tři měsíce do Ameriky dělat plavčíky. Většina vysokoškolských studentů asi o této nabídce slyšela, alespoň VŠE je inzeráty na Work & Travel zaplavena a dělat plavčíka je pradvěpodobně nejčastější práce. Pánové si to namířili do Washingtonu, kde stráží hned několik menších bazénů a bydlí společně v jednom domku.

Důvodem proč o tomhle všem vůbec píšu je fakt, že jsem v Americe navštívil mnoho stejných míst jako tihle kluci a navíc mi jejich videa připadají vcelku originální a zábavná. Suverénně nejlepší je "Battle s Porkym", aneb taneční kreace Hanse v zábavním parku Six Flags. Kromě mnoha videí Bjůkeneni aktualizují také jejich blog a přidávají fotky. Všechno se nese v pohodové prázdninové atmosféře a je vidět, že si to pánové stejně jako já opravdu užívají. Pokud chcete nasát trochu té americké reality, tohle je dobrá příležitost, při které se navíc ještě dobře pobavíte.

25.08.2008 | 19:51 | kategorie: Offtopic | Hannes | trvalý odkaz

Web tip: Mygazines.com, časopisy zadarmo

Jestli stejně jako já pohrdáte většinou českých časopisů a preferujete ty zahraniční, mám pro vás tip na jeden velice zajímavý web. Nový projekt Mygazines je ultimátním skladištěm naprosté většiny zahraničních magazínů, od časopisů typu Žena a život až po vysoce specializované magazíny a speciální edice Playboye. Celý web je pochopitelně v angličtině a pro jeho používání je potřeba registrace, ta vám ale zabere jenom chviličku. Web je celkem přehledně rozdělen do kategorií, časopisy si můžete seřadit také podle popularity či hodnocení a dokonce lze vyhledávat i v článcích.

Z technické stránky se jedná o naskenované obrázky, takže není potřeba stahovat nějaká PDFka, všechno se dá zvládnout z pohodlí vašeho prohlížeče. Jestli si chcete potrénovat angličtinu nebo jenom zjistit, o čem informují časopisy ve světě, Mygazines.com je skvělou volbou. Doufejme jenom, že některý z vydavetelů publikovaných časopisů server brzy nezažaluje za porušování autorských práv...

25.08.2008 | 13:33 | kategorie: Boston | Hannes | trvalý odkaz

Orlando, Disney World, Universal Studios

Let z Washingtonu byl jeden z nejpohodlnějších v mém životě. Nevím, jestli mě letušky omylem usadily do business class, ale tak pohodlné sedačky a tolik místa na nohy jsem v letadle ještě neměl, a to už jsem se toho nalítal celkem dost. Moje cesta po východním pobřeží se tím posunula do cílové destinace, na Floridu. Let byl asi jedinou rozumnou možností, jak stihnout v omezeném časovém období navštívit co nejvíce míst – celé Spojené státy jsou zatraceně veliké a mezi DC a jihem USA je pořádný kus cesty.

 


mráčky...


letiště v Orlandu

Již přílet na letiště v Orlandu naznačil, že tohle místo je hlavně o zábavě. Obrovské letiště s jednotlivými terminály propojenými malými vláčky bylo nádherné – přírodní jezírko a palmy uprostřed letištního terminálu se často nevidí a pohled ven byl stejně tak úchvatný. Co již nebylo tak cool byla teplota cca 35 stupňů Celsia ve stínu, která se na Floridě drží prakticky nonstop, včetně noci. I zbytek mého putování po Americe ale byl dost horký, takže už jsem byl celkem zvyklý.

 


pokoj v hostelu


celkový pohled na hostel

Kdo byl na Floridě mi dá asi zapravdu, že cestování bez vlastního auta je opravdu obtížné. Minimum veřejné dopravy a obrovské vzdálenosti mezi jednotlivými místy dělají z přepravy lehce unavující zážitek, kdy střídavě čekáte na autobusy nebo téměř usínáte na hodinových tratích. Moje cesta z letiště do hostelu zabrala přibližně 2 hodiny. Hned při nástupu do autobusu jsem se setkal s dalším projevem americké ochoty, když jsem neměl přesnou hotovost na autobus a 20 dolarů za jízdné v ceně $1.75 se mi opravdu dávat nechtělo. Hned první paní sedící v autobuse, které jsem se dotázal, jestli by mi nemohla rozměnit, za mě prostě jízdné zaplatila. Něco takového se vám u nás asi nestane…

 


dálnice obsypaná motely, supermarkety a restauracemi


bazén u hostelu, vzadu malá pláž

Můj hostel byl spíše klasický americký motel umístěný u tříproudé dálnice kousek za Orlandem. Tenhle fenomén v okolí Orlanda vůbec nabývá šílených rozměrů: nekonečné dálnice obsypané hotely, motely, restauracemi, super a hypermarkety, fast foody a zábavními parky. Hostel neměl chybu: místnosti po 6 lidech, všechno čisté, parádní koupelna na pokoji, malá pláž u jezera, bazén, posilovna, různé sportovní vybavení a hřiště, prostě paráda. Filipínská rodinka vlastnící hotel navíc byla velice přátelská a tak jsem se okamžitě cítil jako doma. Hostel byl ke všemu okupovaný téměř výhradně mladými lidmi, převážně Rusy kteří si zde vydělávali přes léto, takže s nějakou sociální interakcí nebyl problém.



vstup do Disney Worldu - Magic Kingdom


hlavní ulice Disney Worldu, vzadu Cinderella's Castle

V Orlandu jsem zůstal 4 dny, z čehož jsem první a poslední den strávil prakticky pouze přesunem. Do tohohle města se nejezdí za kulturou nebo památkami, ale čistě za zábavou: v oblasti jsou desítky nejrůznějších zábavních, aqua a dalších parků, v kterých byste mohli strávit klidně 2 týdny a rozhodně byste se nenudili. Já si na první celý den vybral Disney World, přestože jsem měl trošku obavy, jestli je to vzhledem k mému věku to pravé. Disney World se skládá ze 4 oddělených parků, z čehož každý vydá zhruba na den – já se rozhodl pro ten nejznámější, Magic Kingdom.

 


divadelní představení před Popelčiným hradem


Splash Mountain - jedna z vodních atrakcí

Zde se vyplatila moje poloha za městem, takže jsem byl v areálu zhruba po 20 minutové jízdě autobusem za necelý dolar. Pokud jste byli v Disney Worldu v Paříži, můžete očekávat víceméně to samé – oba parky jsou velice podobné s minimálními odlišnostmi v podobě několika atrakcí navíc. Jelikož byl víkend, park doslova přetékal lidmi, ale na nějakých frontách to kupodivu nebylo až tak znát – asi jsou zde na podobné davy zvyklí.

 


Big Thunder Mountain Railroad - rychlé vláčky mezi horami


Piráti z Karibiku

Stejně jako většina ostatních zábavních parků se Disney World skládá z jednotlivých atrakcí, které přetékají světoznámými postavičkami animovaných seriálů. Přestože jsou některé atrakce vyloženě pro děti, naprostá většina jich skvěle pobaví i dospělé. U většiny atrakcí máte možnost čekat ve dvou frontách: první je klasická, kde prostě čekáte až se na vás dostane řada. Ta druhá je nazvaná Fast Pass – zde si vyzvednete kartičku na které je vytištěný název atrakce a určité časové rozmezí, v kterém můžete přijít a budete puštěni přednostně, bez čekání. Díky tomu se dá za jeden den stihnout projít celý park.

 


Jack Sparrow a jeho minishow


průvod alegorických vozů - Kačer Donald a Pluto

Asi nejlepším zážitkem byly dvě horské dráhy – první vodní, kdy sedíte v jakoby loďce a projíždíte docela drsnými sešupy (počítejte s tím že budete mokří od hlavy až k patě) a druhá dráha imitující jakousi vesmírnou stanici. Tato atrakce byla naprosto brutální, téměř celá v kompletní tmě s mnoha nečekanými záhyby, zatáčkami a propady v opravdu vysoké rychlosti – několikrát jsem měl pocit, že z vagónku asi vylítnu a modlil jsem se aby to už skončilo, ale v cíli jsem byl naprosto nadšen a mít dostatek času, určitě bych šel znovu.

 


Tomorrowland

Povedené bylo také představení před hradem Popelky – víceméně se jednalo o takový zábavnější muzikál s ohňostrojem a různými pyrotechnickými prvky. Dále jsou v parku nejrůznější autogramiády a možnosti vyfocení se se všemi těmi známými postavičkami ze seriálů a filmů Walta Disneyho. Skvělý byl Jack Sparrow a jeho atrakce Piráti z Karibiku. Co se vstupného týče, Disney World není příliš levná záležitost, ale když už je člověk na Floridě, nemá stejně na výběr, tuhle příležitost můžu mít třeba jenom jednou v životě.

 


Vchod do Universal Studios


jedna z ulic zábavního parku, vlevo atrakce The Mummy

Večer po příjezdu zpátky do hostelu jsem vyrazil obhlídnout pár ukrutně levných obchodů (2l Coca Coly za 14 Kč, 500g Cinni Minnies za 35 Kč atd) a za necelý dolar si koupil jakési mražené těstoviny s kuřecím masem a omáčkou do mikrovlnky. Beat that price. Po setmění jsme spolu s ruskými bratry uspořádali menší party, z které si toho bohužel mnoho nepamatuji: po řekněme rozumné konzumaci Bacardi a dalších nápojů Vasilij odněkud přinesl pravou ruskou vodku a do hrnku přede mě mi nalil snad deci tohoto lektvaru. Když jsem namítl, že tohle pít nebudu, ať mi do toho dají aspoň džus, jenom se na mě tak podívali a mě bylo jasné, že takhle zkazit ruský národní nápoj asi opravdu nemůžu. Pomalé usrkávání bylo také zamítnuto, takže jsme hezky v kolečku exli tohohle skoro trojitého panáka… no a bylo veselo. Ze zbytku večera už si pamatuju jenom výbuchy smíchu, tancování s ruskými děvočkami a noční koupání v zavřeném bazénu (snad jsem měl něco na sobě).

 


příjezd skvělých Blues Brothers


Čelisti

Druhý den mě čekala návštěva druhého největšího zábavního parku, konkurujícího s Disney Worldem: filmová Universal Studios. Jelikož byla tahle atrakce vzdálená poněkud daleko, zaplatil jsem si odvoz společností Mears Shuttle, která poskytuje služby v oblasti přepravy na celé Floridě. V 8.40 na mě čekal taxík, do kterého jsem s lehkou kocovinou po včerejší divoké noci nasedl a během dvaceti minut už jsem vystupoval na parkovišti před Universal Studios.

 


World Expo


The Simpsons Ride

Koncept Universal Studios je víceméně stejný jako v případě Disney Worldu, desítky atrakcí inspirované filmovými postavičkami. Pro dospělé návštěvníky je tohle pravděpodobně lepší volba, přestože je zde vyhrazena i část pro děti. Oproti Disney Worldu jsou v Universal atrakce drsnější, velice často se používá oheň a pyrotechnika a také „lekací“ efekty. Park samotný je rozdělený do dvou částí, kromě té klasické je zde ještě vyložený „zábavní park“, kde jsou pouze horské dráhy. Já si koupil lístek do obou a za den jsem to víceméně všechno prošel, i když jsem nestačil navštívit úplně všechny atrakce.

 


skutečný Kwik-E-Mart


rozprašovače studené vody - osvěžení bylo potřeba

Jak jsem již zmiňoval, kombinace divoké včerejší party a poněkud ráznějších atrakcí ve mně občas vyvolávala lehce nepříjemné pocity. Divoké kolotoče celkově příliš nemusím a hlavně „točící“ atrakce mi dávaly pořádně zabrat. Jako nejlepší bych hodnotil rollercoaster „The Mummy“ (Mumie), různé vodní horské dráhy (při kterých jsem byl doslova durch, naštěstí člověk v horkém floridském slunci rychle uschne) a také vystoupení několika kapel, jejichž energie spolehlivě dostala do rytmu celé publikum.

 


focení s The Simpsons


zběsilá horská dráha - Red and Blue Dragon

Třešničkou na dortu pak byl druhá největší horská dráha „Red and Blue Dragon“, což se dá spolehlivě označit za celoživotní zážitek. Po usazení a opravdu pevném připoutání vás ček zhruba 30 vteřinová dráha v naprosto neuvěřitelné rychlosti, při které budete velice často hlavou vzhůru. Kdybych to měl napsat lidově, zemská gravitace tady dostává dost drsně na prdel a sbírka nejrůznějších předmětů vypadaných z lidí pod atrakcí je toho jasným důkazem.

 


vodaaaaa!

Na úplně největší horskou dráhu nazvanou „The Hulk“ jsem se bohužel nedostal, protože se spustila snad dvouhodinová tropická bouřka, kvůli které byla z bezpečnostních důvodů většina atrakcí zavřena. Jelikož už ale byl stejně večer a já měl objednaný odvoz domů, odebral jsem se zpátky k východu z areálu. Během zhruba 500 metrové cesty jsem stačil naprosto totálně zmoknout, takový déšť u nás prostě nezažijete. Aby toho nebylo málo, voda nestačila vůbec odtékat, takže se většina lidí pouze bezradně brodila v snad deseticentimetrovém jezírku vody. Těsně před nastoupením do minivanu do hostelu stačil ještě blesk snad 15 metrů ode mě trefit jednu vyšší palmu, která na chvíli dokonce začala hořet. No, úplně dobře mi z toho nebylo…

 


největší atrakce, The Hulk - bohužel se ale spustila šílená bouřka a atrakce byla zavřena

Po příjezdu do hostelu a ustání bouřky už jsem akorát znaveně zašel na něco k večeři, dopřál si poslední koupel v bazénu, udělal něco práce na notebooku a kolem půlnoci šel spát. Dostal mě malý dáreček a fotka s kontakty od jednoho Korejce s kterým jsem byl na pokoji – přestože jsme spolu strávili pouhých pár večerů. Korejci jsou vůbec neuvěřitelně slušní a vstřícní lidé, tohle byl pouze další důkaz jejich neobyčejné mentality. Druhý den mě čekal již pouze poměrně náročný přesun do nejznámějšího města Floridy, které nikdy nespí: Miami.


13.08.2008 | 19:48 | kategorie: Filmy | Hannes | trvalý odkaz

Nové filmy: Batman - Temný Rytíř (The Dark Knight)

Filmové šílenství, které se i u nás strhlo po premiéře posledního Batmana už tady pěkně dlouho nebylo. Temný rytíř je zcela vyjímečným filmem, kvůli kterému byla na nohou celá Amerika, a nyní se podobný proces opakuje i u nás. Jak už tomu bývá, v USA jsou premiéry filmů o něco dříve než u nás, a tak jsem se i já zhruba před měsícem pokusil v americkém kině shlédnout jedno promítání. To se ukázalo jako zcela nemožné - 10 dní po premiéře byla všechna promítání v celém městě zcela vyprodána. Nyní jsem již zpátky v ČR (přestože "Bostonský deník" ještě nebyl ukončen, nějak není čas) a tak jsem se vydal na nového Batmana zde. Nezvykle zaplněný hlavní sál pražského Palace Cinemas ve Slovanském domě, třetí nejlepší hodnocení na IMDB a deváté na CSFD dávaly tušit, že se chystá něco spektakulárního.


Temný rytíř si opradvu onu chválu zaslouží. Přestože jsem nikdy fanouškem Batmana nebyl a prakticky jsem nevěděl, co se stalo v předchozích filmech, tohle promítání jsem si opravdu užil. Stopáž táhnoucí se k téměř třem hodinám uteče stejně rychle jako devadesátiminutová komedie - neustále se něco děje, není zde jediná slabší chvilka. Výborná hudba a rychlý mix akce, romantiky, horroru a neuvěřitelných explozí vám nedovolí polevit. O roli Jokera v podání Heath Ledgera se toho napsalo již hodně, zvláště po smrti tohoto herce, ale musím to tu zopakovat ještě jednou: geniální. Vešekrá mimika, verbální projev a chování této postavy vás uchvátí - Ledger se této roli oddal naplno (mimojiné se na měsíc zavřel sám do hotelového pokoje, kde detailně studoval všechno o Jokerovi). I zbytek hereckého obsazení je špičkový, ve filmu najdete obrovské množství slavných herců a všichni podávají výborný výkon. V Temném rytíři se toho navíc děje tolik, že po prvním shlédnutí si určitě neuvědomíte veškeré souvislosti a drobné detaily. Film s rozpočtem 180 milionů dolarů si na sebe vydělal prakticky během prvního víkendu, po 10 dnech promítání v USA měl na kontě již zisk 300 milionů dolarů. I když vám komiksoví superhrdinové nic neříkají, tohle je film, který byste měli vidět. 9.5/10

Akční / Thriller / Drama / Mysteriózní 
USA, 2008, 152 min


Režie: Christopher Nolan

Hrají: Christian Bale, Heath Ledger, Aaron Eckhart, Michael Caine, Maggie Gyllenhaal, Gary Oldman, Morgan Freeman, Cillian Murphy, Eric Roberts, Anthony Michael Hall, Michael Jai White, William Fichtner, Keith Szarabajka, Danny Goldring, Beatrice Rosen, Edison Chen, Matthew Leitch


Odkazy: IMDB, CSFD, Homepage, Trailer




Nolanův TEMNÝ RYTÍŘ by měl začít přesně tam, kde BATMAN ZAČÍNÁ skončil. Bruce Wayne (Christian Bale) v kostýmu netopýřího muže jde spolu s poručíkem Jamesem Gordonem (Gary Oldman) z Gothamské policie po gaunerovi známého převážně podle symbolu; hrací karty s žolíkem, kterou zanechává na místech činu. Vtipálek s prořízlou tváří (Heath Ledger) má v plánu Batmanovi dokázat, že slova Gotham a mír nikdy nebudou stát v jedné větě vedle sebe. Na uvolněné místo po bývalém králi gothamské mafie, Carminu Falconem usedá Sal Maroni (Eric Roberts) a přebírá vládu nad většinou gangů v Gothamu. Na scéně se rovněž objevuje nový státní návladní Harvey Dent (Aaron Eckhart), který by rozdanými kartami (i s žolíkem v balíčku) mohl pořádně zamíchat...

12.08.2008 | 18:01 | kategorie: Offtopic | Hannes | trvalý odkaz

FPA European Freestyle Frisbee Championship v Praze!

Čeští freestyleři už nějaký ten pátek objíždějí evropské turnaje a svými výkony a vystupováním si získali respekt celé komunity a tak, když se na loňském mistrovství Evropy v Itálii rozhodovalo, kde se bude konat dalši šampionát starého kontinentu a s nabídkou předstoupila česká výprava, bylo brzo jasno!


Rok se s rokem sešel a Mistrovství Evropy ve Freestyle Frisbee je tady!!! Celá akce bude těžit ze spojení s footbagovým mistrovstvím světa. (Nakope opět český velmistr Vašek Klouda zadky hráčům celého světa, nebo ho vydiktuje třeba výprava z dalekého Pákistánu??)  První soutěžní rutiny odstartují v pátek krátce po poledni na ploše atletického areálu v Edenu a celý turnaj vyvrcholí velkou show v sobotu večer (první začíná v 18 30), kdy se budou před zraky diváků střídat nejlepší frisbeečkáři a footbageři ve finálích jednotlivých kategorií.

Do Prahy přijedou obhájci evropského prvenství Fabio Sanna a Matteo Gaddoni z Itálie, světoví šampióni z nedávného mistrovství světa v Bologni Clay Collerá, Joakim Arveskär a Reto Zimmerman a mnoho dalších hráčů. Silné zostoupení bude mít již tradičně Německo a Itálie, ale nezapomínejme ani na poněkud exotičtější hráče jako je třeba zvěstovatel nového urban disc stylu zvaného Disctwirling Jana Moellera Sörensena z Dánska. Ten taky předvede svoji jedinečnou světelnou show!

Na každý večer je připravena velká party, na kterou muže přijít i široká veřejnost. Veškeré podrobné informace jsou na oficiálních stránkách šampionátů.

eXTReMe Tracker