Jako jeden z dárků k mým středečním narozeninám jsem dostal dva lístky na hlavní tribunu na zápas AC Sparta Praha - NC Dinamo Záhřeb. Přestože víceméně ani momentálně nevím, jak vypadá sestava Sparty, na utkání jsem se spolu s dalšími zhruba 12 tisíci diváky vypravil a poslední vystoupení kdysi mocné Sparty v evropských pohárech celkem užil. Na fotbale jsem byl naposledy zhruba před rokem a od té doby se v Axa aréně leccos změnilo. Tak třeba pivo už se točí jenom nealkoholické, což je ale asi opravdu dobrý nápad. Ve večerním mrazu jsem tak na Letné dal přednost kávě z McDonalds, stejně jako většina ostatních diváků.

 

slavnostní zahájaní utkání                              ... a už se hraje

Kvalita včerejšího fotbalu nebyla nejhorší, oba týmy ale předvedly slušnou řádkou minel, za které by se nemusely stydět týmy hrající okresní přebor. Zdaleka největší zábavou tak opět byly zaručeně užitečné rady okolosedících "hardcore" fanoušků, kteří komentovali téměř každou akci a v pravidelných intervalech na hráče pořvávali, jak že to vlastně mají hrát. Zážitkem byl také kotel chorvatských rowdies, kteří již den předem začali demolovat Prahu a po utkání v tom neutěšeně pokračovali.

 

stadion zahalený v dýmu                             je konec, jde se domů...

Zatímco sparťanských fanoušků bylo na stadionu tak 95%, slyšet byly téměř pouze Chorvaté, kteří celý zápas v neuvěřitelném tempu skandovali, bubnovali a jinak povzbuzovali svůj tým. Při každém z gólů hostí se samozřejmě konaly divoké římské svíce, jejichž dým spolehlivě zavalil půlku hřiště. Po skončení zápasu (3:3, Sparta vypadla, kdyby to náhodou někoho zajímalo) začali fandové jako zbavení smyslů lézt na železné ploty a k nelibosti přihlížejících těžkooděnců a pořadatelů polonazí v mrazivé noci oslavovali postup. Hráči Sparty se stejně jako jejich fanoušci mezitím tiše bez poděkování vytratili. Tak třeba zase za rok...

Dnešní začátek nového semestru se nesl opět ve velkém stylu. Po 4 měsících prázdnin jsem se tak trochu i těšil (což mě ale brzy přejde) - studium VŠE alespoň pro mě není až tak moc o studování, to až ve zkouškovém trošku přituhne. Rozvrh jsem sestavil opět bravurně, s ohledem na vstávání v 10.00. :-) Dnešní první 3 předměty jsem si tedy spíše vychutnával a diskutoval s navrátivšími se studenty a kamarády o našich prázdninových zážitcích, proložil to tradičně hnusným obědem v menze a nakonec prchl z lehce nudné přednášky. Abych si mohl vybarvit políčko do modrého života a trochu namasírovat své ego velkého dobráka, pomohl jsem na Chodově několika zmateně vyhlížejícím prvákům (sám jsem z toho byl před pár lety trošku vyplesknutej).

Pravou motivací pro tento zcela zbytečný příspěvek je ale diskuze a dotazy na školním serveru VŠEborec, kde se mohou studenti VŠE bavit o nejroztodivnějších problémech, hodnotit svoje zevnějšky, nadávat na učitele, stahovat taháky a provádět podobně užitečné činnosti. Dávka tuposti nových studentů a arogance těch starších, zkušenějších, mě vždycky dokáže pobavit a letošní začátek semestru se v tomto ohledu opravdu povedl, viz jedna ukázka o pár řádek níže. A ještě jedna poznámka, hlavně pro studenty ČVUT: VŠE girlz rulez! - ať už studentky nebo dokonce vyučující. Kde jinde vás bude učit marketing slečna, která by mohla jít v pohodě dělat modelku? :)

Otázka: Měl jste někdo taiči? Potřebovala bych vědět jestli to je fajn :)

ja mel akorat tamagoči to sem měla taky :D ale umřelo...

Stále mě překvapuje, kolik kvalitních a zajímavých seriálů jsou američtí producenti schopni vyprodukovat. Letní sucho je téměř na konci, seriály jako Prison Break už dokonce nějaký ten týden běží, ale já neustále dostávám tipy na další a další televizní show - největším problémem tak je najít čas na zhlédnutí všech dílů. Zatím poslední objev se jmenuje Californication. Pohodová atmosféra tohoto seriálu je výsledkem hlavně výkonu hlavního aktéra, Davida Duchovnyho. "Muldera" jsem jako herce nikdy příliš nemusel, ale v Californication odvádí jako spisovatel Hank Moody výbornou práci. Po ubohém pokusu o filmový návrat v Akta X: Chci uvěřit, to pro mě bylo příjemné překvapení.

Californication vstoupí 28. září do druhé řady, na internetu už kolují první dva díly, které jaksi "utekly". Seriál je to značně otevřený, hlavní náplní jsou sexuální zážitky úspěšně neúspěšného spisovatele a na americké poměry se jedná o opravdu svobodomyslné dílo. Hankova role neuvěřitelného kliďase a zároveň zkušeného ladymana asi zaujala nejednu divačku něžného pohlaví. Právě skvělé hlášky a ledový klid Davida Duchovnyho jsou tím, co mě u Californication drží a druhou řadu si asi nenechám ujít...

Před několika týdny jsem se v doprovodu dvou kamarádek vypravil vyzkoušet relativně nový aqua park, který vyrostl kousek za Prahou. Zoufalá situace hlavního města co se bazénů a vodních ploch celkově týče se výstavou tohoto vodního světa tak trochu zlepšila, pořád je to ale dost bída. Aquapalace Čestlice je čtyřmiliardovou investicí developerské společnosti, takže vevnitř můžete očekávat opravdu nádherné prostředí a zbrusu nové vybavení.

Jelikož je park poněkud z ruky a doprava hromadnou dopravou není do Čestlic příliš pohodlná, nasedli jsme do auta, ujeli těch pár kilometrů po dálnici na Brno a už jsme parkovali v jednom z patrových parkovišť přímo u bazénu. Parkoviště je zdarma, ale to je asi tak poslední, co dostanete zadarmo v celém areálu. U vchodu nastává hlavní problém celého aquaparku: vstupné je naprosto šíleně nastřelené. Celodenní vstupenka vás vyjde na drsných 600 Kč, o víkendu dokonce 750 Kč. My jsme si vybrali čtyřhodinový lístek, který však nebyl o moc levnější: zaplatili jsme 480 Kč (během víkendu 600 Kč). Tato vstupenka vás navíc opravňuje k užívání pouze bazénů - pokud by se vám zachtělo do lázní, sauny či páry, musíte si opět připlatit. Chápu, že investoři chtějí zpátky své peníze, ale vstupné v takové výši určitě odradí mnoho návštěvníků.

Tím ale záporné stránky víceméně končí a na vás čekají už jenom samé příjemné věci. U vchodu dostanete na ruku čip vypadající jako hodinky, díky kterému se nemusíte starat vůbec o nic. S čipem si zamknete skříňku, zjistíte kolik ještě zbývá času, nebo zaplatíte v restauraci. Toto opatření je velice šikovné, v dnešním světě se jedná ale spíše o standard. Celý areál je rozdělen na venkovní a vnitřní část, která se navíc sestává z několika částí. Kdo byl někdy v nějakém aqua parku v zahraničí (třeba u našich německých sousedů), nebude z toho asi příliš vyplesknutý, "nezkušení" návštěvníci ale asi budou velice spokojeni.

V areálu je asi 6 tobogánů, přičemž jeden z nich je známý trychtýř (první tobogán tohoto typu u nás byl tuším v libereckém Babylonu) a na dalším se jezdí na nafukovacích kolech, což je také celkem sranda. V parku dále najdete umělé vlnobití (celkem nuda po pobytu v Miami :)), divokou vodu a pár dalších atrakcí. Zaujal mě venkovní tobogán ve stylu divoké řeky - nepříliš prudká skluzavka je však zatočena do nejrůznějších nečekaných zatáček a ze stran se na vás valí spousta vody, což ve finále vede k tomu, že nemáte téměř žádnou kontrolu nad vaším tělem. Tahle atrakce je celkově docela drsná, dokážu si představit, že se tam někdo v pohodě utopí - já si během několika jízd stačil rozseknout rameno a párkrát hezky praštit do hlavy, a to jsem ani nedělal žádný blbosti. Zvýšená hladina adrenalinu vás ale stejně donutí jít na divokou řeku znovu a znovu.

Jelikož na vás během plavání téměř určitě přijde i hlad, pravděpodobně využijete místní restauraci, kde se dá celkem rozumně najíst. Porce, kterou mi však dali na talíř, mě opravdu šokovala - pár amerických brambůrků a malý kousek masa byl drsným návratem do české reality. Dokonce jsem se zeptal, jestli je tohle jako normální porce, že se mi toho zdá být nějak málo, ale žádného přídavku jsem se nedočkal. Poměrně příjemný je venkovní bar, kdy sedíte ve vodě u baru, za kterým pro vás personál připravuje nejrůznější koktejly. Takové mojito za parného letního dne celkem bodne.

Přestože jsem byl v mnoha větších a lepších aqua parcích, Aquapalace v Čestlicích ve mně zanechal poměrně kladný dojem. Ony 4 hodiny se ukázaly jako celkem dostatečné na vyzkoušení většiny atrakcí - pravdou ale je, že jsme se kromě obědu vlastně nezastavili, takže ona celodenní vstupenka má asi také smysl, pokud si s sebou vezmete třeba časopis nebo knížku a rozhodnete se pochytat nějaký ten bronz na venkovním lehátku. Jediným, za to však poměrne podstatným negativem je tak cena vstupného, která z této lokality dělá něco  poměrně nedostupného (i v Americe byly mnohem větší vodní parky levnější) - víc než jednu návštěvu za rok si nedokážu příliš představit. Pokud si ale chcete dopřát trochu pozdvižení a na penězích vám až tak nezáleží, Aquapalace lze doporučit.

Nástrojů na stahování videa z oblíbeného YouTube jsou na internetu desítky - převážně se jedná o placené aplikace, které ale velice rychle přestávají fungovat nebo poskytují naprosto nekomfortní uživatelské rozhraní a minimum nastavení. O něco lépe jsou na tom internetové aplikace a servery, přes které si můžete stáhnout třeba klip vaší oblíbené kapely do počítače. I tady ale často dochází k tomu, že web prostě přestane fungovat a žádné video z YouTube už si nestáhnete.

Mým momentálním favoritem, kterého vám chci dnes doporučit, je jednoduchý web VConversion. Jednoduchý web s přehledným designem plní svojí funkci na sto procent: stačí zadat adresu videa na YouTube, kliknout na tlačítko "Convert and Download" a váš soubor si můžete za pár okamžiků stáhnout. Na výběr máte navíc hned 8 různých formátů: Windowsácké .WMV a .MPG, .MOV pro Macy, .MP4 pro iPod nebo iPhone a několik dalších. Kvalita stažených videí je také rozumná, i když se nejedná o žádné HD video. Web VConversion bezchybně funguje již zhruba 3 měsíce, snad tomu tak bude i nadále...