CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 1
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
22.11.2007 | 00:12 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

You're a trouble, kid!

One mark of a great educator is the ability to lead students out to new places where even the educator has never been” ~ Thomas Groome


Dnešní hodina obchodní angličtiny v cestovním ruchu byla opět zajímavá. O tomto předmětu už jsem se lehce zmínil v jednom z předchozích postů o možnostech učení se angličtiny, kurz je to ale v rámci VŠE natolik specifický, že si neodpustím další krátký komentář. Náplň předmětu je zajímavá a víceméně standardní, ona specifičnost spočívá spíše ve vyučující: nepochybně odbornice na dané téma a zároveň autorka několika knih, které používáme pro výuku. Bohužel, tato kantorka přes všechny nesporné výhody není zrovna dvakrát přívětivá a v jejích hodinách vládne ledová atmosféra. Problémem je to, že na jednu stranu po vás chce abyste mluvili, vyjadřovali své názory a zapojovali se do diskuze. Na straně druhé vás však většinou nenechá říct téměř ani jednu větu bez toho, aby vám skočila do řeči a napomenula za podivné použití slovíček. Dalším důvodem je jakási neosobnost mezi vyučujícím a studenty, kteří na tyto hodiny docházejí. Na většině jazykových předmětů se studenti mají šanci docela dobře poznat, ať už spoluprácí v menších skupinkách nebo ve dvojicích. Tady se hraje silně individualisticky a jelikož se nevedou ani žádné cedulky se jménem, netušíte ani s kým do té hodiny chodíte. Oslovování typu "kolega/kolegyně" moc na pohodové atmosféře nepřidá.

zdroj: flickr


Ona kantorka pak ještě trpí jakousi vlastností, kdy se každou hodinu zaměří na jednoho jedince a dusí ho všemožnými otázkami tak dlouho, až onen nebohý student přizná že prostě neví a ztrapněn sklopí pohled do země, načež do konce hodiny většinou ani nepromluví. Po skončení dnešní hodiny mi pak bylo mezi čtyřma očima sděleno, že moje znalosti jsou na dobré úrovni ovšem brzy se prý dostanu na takovou úroveň, odkud už nebudu moci jít výše, protože se nechci učit nové významy jednotlivých slov. Tento komentář byl asi vyvolán menším sporem, kdy jsem nadhodil slovíčko "gratuity" jako spropitné a ona to odmítla uznat. Bohužel, nějaký čas strávený v Americe byl pro mě tentokrát jasnou výhodou a já zkrátka věděl, že to stejně jako "tip" ono spropitné znamená, jelikož jsem to viděl nesčetněkrát na účtenkách, které jsem platil. Snad žádný kantor ale nemá rád, když jeho žák ví víc než on sám, a tak jsem prostě téměř na mrtvé úrovni a moje anglická budoucnost je značně nahnutá. :-)

18.11.2007 | 20:04 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Čas udělat pořádek...

Neustále se hromadící nepořádek je potřeba jednou za čas pořádně pročistit a tak jsem se rozhodl zbavit se několika set CD a DVD, která mi tu akorát zbytečně zabírají místo. Jedná se o přílohy časopisů Level, Gamestar, Score, Computer, PC World, Počítač pro každého a několika dalších nejčastěji z let 2002-2006, přičemž tady mám i takové raritky jako jedno z prvních CD časopisu Level z roku 1996. Jestli to někdo chcete tak se ozvětě, jinak to jde za pár dnů do popelnice...


26.10.2007 | 14:42 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Red Bull Art of Can - poslední příležitost

Na doporučení několika známých jsem včera vyrazil na Žofín (Slovanský ostrov), kde probíhá zajímavá výstava Art of Can. Celou akci pořádá Redbull, který několika umělcům i naprostým amatérům dodal neomezené množství plechovek Red Bull, aby z nich sestrojili co nejzajímavější umělecká díla. A stojí to opravdu za to. Malá výstava je rozdělená do 3 sekcí, jedna z nich je v jakémsi nafukovacím stanu, druhá venku a třetí na dřevěném molu na Vltavě. Vystavená díla se pohybují od nepříliš povedených kousků až po úžasné modýlky toreadorských arén nebo třeba křesla v životní velikosti, vyrobeného pouze z plechovek. Vstupné je zdarma, k zahřátí si můžete dát třeba Redbull s vodkou a jestli nemáte dneska co dělat, vřele návštěvu této akce doporučuji, protože se jedná již o poslední den...

24.10.2007 | 17:49 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Palladium, další nákupní centrum v Praze

Cílem tohoto příspěvku není nějak propagovat nové obchodní centrum, které vyrostlo na náměstí Republiky, ale spíše poukázat na pár zajímavých poznatků, které jsou s touto stavbou spojeny. Díky masivní reklamní kampani asi většina z vás (alespoň tedy Pražáků) už o tomto projektu slyšela - a asi zaslouženě. Za rekordně krátkou dobu na velice atraktivním místě vyrostla pohádkově vzhlížející budova, která poskytne domov více než dvěma stům obchodů. Zítřejší zahajovací show pravděpodobně navštíví tisíce nákupuchtivých lidí, kvůli kterým bude zastavena i doprava. Na celém komplexu mě zaujala rychlost jeho výstavby - pokud jste v posledních dnech přes Náměstí měli cestu, určitě jste si všimli těch stovek lidí, kteří 24 hodin denně pracují na dokončení stavby. Do toho desítky dodávek nepřetržitě navážejí první zboží a všude je překvapivý ruch.

U nás jev naprosto nezvyklý - jistě mi dáte za pravdu, že model "jeden maká, deset čumí" je daleko častější variantu kterékoliv stavby. Díky výstavbě tohoto multifunkčního centra (kromě obchodů zde budou i kanceláře) došlo i k úpravě stanice metra, odkud bude do areálu přímý vstup. Vedke přestavby náměstí Republiky na pěší zónu je dalším významným plusem 900 parkovacích míst, které by mohly alespoň trošku odlehčit katastrofální situaci s parkováním, která panuje téměř v celém městě. Uvidíme jak bude celý komplex nakonec vypadat, jedno je ale celkem jasné: opodál stojící Kotvu můžou začít už pomalu zavírat, stejně se tam nedá koupit nic pořádného...

P.S. tvůrci oficiálního webu nákupního centra očividně jaksi neodhadli zájem návštěvníků a web je tak buď extrémně pomalý nebo rovnou zobrazuje potupnou hlášku "Omlouváme se, ale byl již překročen maximální limit pro počet
návštěvníků přistupujících současně na tuto stránku. Zkuste, prosím,
stránku zobrazit znovu za 30 vteřin." To by se u takovýchto projektů opravdu stávat nemělo...

23.10.2007 | 17:17 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Což takhle nějaké to oblečení, dáte si?

Během tohoto víkendu jsem opět přišel o trochu iluzí. Po náročném týdnu ve škole jsem vyrazil v sobotu večer do jednoho pražského klubu. Večer se vcelku příjemně vyvíjel a kvůli nepříjemnému horku jsem se rozhodl odložit si mikinu v které jsem přišel na jakýsi parapet - všude kolem takhle byly pohozeny desítky cizích svršků, a tak mě ani náhodou nenapadlo, co všechno se může stát. Čas od času jsem odloženou mikinu zkontroloval, abych měl přeci jenom lepší pocit. Chvíli před tím, než jsem se odebral k odchodu mě ale při pohledu na onu haldu oblečení jaksi ztuhl úsměv. Mikina nikde. Zeptal jsem se tedy opodál sedících lidí, jestli něco neviděli, několikrát jsem prošel celý podnik a pozorně prohlídnul všechny přítomné, jestli si ji třeba někdo omylem neobléknul. Nic, mikinu mi prostě někdo na férovku ukradnul.

Ztráta to bylo o to bolestivější, že se jednalo o fungl nový kus oblečení, který jsem měl na sobě asi třetí den. Značková mikina v hodnotě necelých dvou tisíc Korun navíc byla jakousi vzpomínkou na můj pobyt v Kanadě, kde jsem ji ve Vancouveru v jednom skate shopu koupil. Asi není nutno dodávat, že tím pro mě večer okamžitě skončil, zkaženou náladu jsem měl ještě dva dny potom. Naprosto nechápu, jak někdo může zaplatit 100 Kč za vstup do jakéhosi podniku a následovně s chladným svědomým cílevědomě ukradnout CIZÍ kus oblečení. Kam jsme se to dostali...

eXTReMe Tracker