CZHANNES.COM: Úspěšný Blog | Hannes web | Creta web | Game blog
online čtenářů: 4
celkem článků: 2282
celkem komentářů: 11853
[?] nových článků: 0
 Weblog o počítačových hrách, internetu, software, hardware a dalších zajímavostech [by Hannes] admin
25.01.2008 | 14:02 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

3. semestr na VŠE, část druhá

100% SUCCESS! *


Ano, dneškem jsem obdržel poslední známky z posledních zkoušek a se stoprocentní úspěšností ukončil další semestr na VŠE. Po půlročním zápolení s devíti předměty tak konečně začínají zasloužené zhruba tři týdny prázdnin. Ještě ve zkratce shrnu zbývající kurzy, které jsem v minulém příspěvku nezmínil.

Pojistné právo

Tenhle předmět pro mě byl velkou neznámou, jedná se o celoškolsky volitelný kurz povinný pouze pro některé ekonomičtěji zaměřené fakulty. O to větší překvapení to pro mě nakonec bylo. Na první přednášku se doslova dovalil vyučující, resp. pojišťovák z Kooperativy asi tak s metrákem a půl živé váhy. Celou přednášku se nechutně potil a otíral jakýmsi hadříkem, což doprovázel monotónním a nezáživným výkladem o nejrůznějších pojišťovacích zákonech a metodách. Tohle opravdu ne. Za celý semestr jsem navštívil asi tři přednášky a díky předchozím referencím doufal v úspěch u závěrečného testu. Ten se nakonec také dostavil, jelikož nám na předposlední přednášce vyučující nadiktoval pár stran textu, z kterého byl pak test složen, takže se stačilo tohle naučit. Na nějaké hlídání opisování nebo zamezení týmové spolupráce při testu se také moc nehledělo a tak se z pojistného práva stala asi největší dávačka mého studia.

Angličtina pro ekonomy - pokročilá úroveň 3

Třetí pokračování povinné angličtiny se neslo v podobném duchu jako předchozí semestry, vybral jsem si ale o něco lepší vyučující, která dokázala hodiny udělat alespoň trochu zábavné (což je při skladbě učebnice English for Economists docela kumšt). Na těchto kurzech oceňuji snahu o vytvoření osobní atmosféry, oslovování křestními jmény a celkově příjemné klima, které rozhodně napomáhá pohodovému průběhu semestru. Zápočet se skládal ze dvou standardních testů a napsání Business Letteru, což pro mě i téměř bez přípravy nebyl větší problém. Přestože se nekontrolovala docházka, výuka probíhala na vzdáleném Jižním městě a dost lidí na hodiny vůbec nechodilo, já jsem nechyběl ani jednou, protože to byla jeden z mála předmětů, co mě bavil. Na příští semestr jsem si zvolil jednoho Američana, abych tak zažil trochu komunikace s rodilým mluvčím.

Mezinárodní ekonomie

Předmět, který mě způsobil nejvíce problémů. Přestože jsem nechyběl ani na jedné přednášce a všechen výklad si zapisoval, závěrečný test byl nechutně těžký a udělal jsem ho až na druhý pokus. Kroužkovací testy se čtyřmi odpověďmi se na první pohled mohou zdát velice snadné, pokud k tomu ale přidáte 1-4 odpovědi správně a strhávání bodů za špatné odpovědi, stal se z celkem zajímavé mezinárodní ekonomie strašák mnoha studentů. Na VŠE funguje systém jednoho pokusu a pouze pokud napíšete test zhruba na 60% (a ještě ne v každém případě), dostanete druhou, poslední šanci. Částečnou vinu na mém neúspěchu v prvním pokusu měla asi také prohířená noc v Lucerně večer před testem, napodruhé už ale všechno dobře dopadlo, i když se opět jednalo o velice zákeřný soubor otázek a mnoho lidí si všechna ta cla, směnné relace a mezinárodní organizace za rok bude muset zopakovat.

Technické prostředky a technologická infrastruktura IS

Volitelný předmět pro studenty informatiky, jehož náplň je tak trochu přehnaná. Původně dva předměty se totiž spojily do jednoho a podle toho to také vypadá: neuvěřitelné množství látky, které se musí probrat v minimálním čase. Jsou to ale často velice zajímavé informace o počítačovém hardware a nejrůznějších síťových technologiích od WiFi po ADSL. Úspěch u tohoto předmětu je podmíněn napsáním docela náročné seminární práce a závěrečného testu asi na 3 A4ky textu. Dost mě zklamal vyučující profesor Jandoš, který se sice tváří jako velký profesionál, má rozhled a očividně ví o čem mluví, ale jeho laxní přístup a nedodržování nejrůznějších termínů předmět zbytečně kazí. V závěrečném testu na mě čekaly otázky jako Flynnova rozšířena klasifikace PC, Standardy 802.3, Proudové provádění instrukcí atd. Nakonec za slušnou dvojku.

Němčina pro ekonomy - mírně pokročilá úroveň 2

Němčina, obávaný předmět většiny studentů VŠE. Tenhle předmět jsem měl vedle angličtiny jako druhý jazyk a už od začátku jsem z toho měl trochu obavy. Na začátku se totiž nedělají žádné rozřazovací testy a tak je úroveň studentů hodně rozdílná. Maturanti z němčiny jsou ve stejné skupině jako lidé, kteří německy mluvili naposledny před třemi roky, a podle toho to také občas vypadá. Já spadám spíš do té druhé skupiny, naštěstí mi ale něco v paměti ještě utkvělo a tak jsem si nakonec odnesl hezkou dvojku. Vyučující překvapila opravdu profesionálním přístupem, ne nadarmo je garantkou celého předmětu. Přestože jsme se scházeli v pátek v 7.30, což je na můj vkus nepříjemně brzy, hodiny utíkaly opravdu svižně a použité metody výuky mohu ohodnotit jako dost efektivní. Závěrečná ústní zkouška se pak díky docela dobře zvládnutému testu a Liebesbriefu, který jsme museli napsat, nesla v příjemném duchu, kdy jsme si zhruba 10 minut povídali o cestování a sportu. Škoda jenom, že bez dalšího studia asi zase všechno brzy zapomenu...

Zpracování informací a znalostí

Povinný informatický předmět, od něhož jsem měl velké očekávání, nakonec se to ale zvrhlo v asi nejzbytečnější předmět dosavadního studia. Oficiální náplní alespoň podle mých představ a informací z doslechu měla být práce s databázemi a internetem, což by se mi rozhodně zamlouvalo. Skutečnost byla taková, že jsme řešili naprosto zbytečné hovadiny, navíc v týmech na cvičení, což nikdy nedělá dobrotu. Během semestru jsme museli odevzdat čtyři docelá obsáhlé práce například na Porterovy síly (konkurenční zpravodajství) nebo Citační analýzu. Vrcholem pak byla závěrečná práce na Dobývání znalostí z databází, což byl opravdu největší opruz co jsem kdy zažil. S pomocí VŠE vyvíjeného programu LISP Miner jsme museli zanalyzovat databázi pacientů jakési nemocnice a vyvodit z toho obrovské množství různých vztahů a závěrů. Nezní to tak strašně, ale to byste museli vidět onen program, který je absolutně user-unfriendly, neustále hází nějaké chybové hlášky a pracovat s ním je doslova utrpení. V kombinaci s debilním učitelem na cvičení, který půlku semestru chyběl a druhou se snažil cosi zmateně vysvětlit jsem měl kolikrát nervy opravdu na krajíčku s pocitem na všechno se vykašlat. Závěrečný test jsem nakonec napsal celkem slušně na 32 bodů ze 40, což je při nepraktičnosti všech těch Zipfovo zákonů, Fuzzy logik, Čtyřpolních tabulek plných sukcedentů a antecendtů a 4FT metod nad průměrem docela zázrak. Never more.

No podtrženo sečteno, byl to půlrok jak s opravdu zajímavými předměty, tak se zcela zbytečnými záležitostmi, které na 99% v životě nikdy nepoužiju. V půlce bakalářského studia jsem tak zatím bez ztráty kytičky a do následujícího semestru vcházím trošku se strachem: čeká mě statistika, účetnictví a další zákeřnosti. Když už jsem se ale dostal tak daleko, byla by škoda toho teď nechat...

21.01.2008 | 18:36 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

JBL On Tour - Das letzte Geschenk aus Deutschland

Pravděpodobně opravdu posledním vánočním dárkem, který jsem dostal, je další zásilka z německého Amazonu. Přenosné reproduktory JBL On Tour jsou parádním stylovým a hlavně užitečným doplňkem na cesty. Sympatická krabička černého vzezření vypadá na první pohled jako luxusní pouzdro na pera, po odsunutí vrchní víka je však jasné, že se jedná o reproduktory.


Ty jsou poháněny buď klasickým síťovým napájením nebo čtyřmi baterkami. Já budu rozhodně preferovat první volbu, ale pokud člověk jede někam kde není proud, může se hodit i druhá možnost. V balení jsou dále dodávány tři kabely pro spojení se zdrojem zvuku - tím může být téměř cokoliv, protože máte na výběr ze dvou jacků a USB kabelu.


Jelikož je na obalu deklarována optimalizace pro mobilní telefony Motorola a já shodou okolností právě tuhle značku mám, zkusil jsem celou věc hned zapojit. Všechno šlo opravdu hladce, mobil se automaticky přepnul do přehrávacího modu a během několika vteřin už z reproduktorů pulzovala hudba ve výtečné zvukové kvalitě s velice slušnými basy, vezmeme-li v úvahu velikost celé této hračky.


Ani propojení s mp3 přehrávačem nebylo problémem. Ovládání je opravdu jednoduché, v zásadě se jedná pouze o nastavení hlasitosti dvěma tlačítky vedle reproduktorů. JBL dodává k výrobku i kvalitní látkové pouzdro proti poškrábání, takže se člověk nemusí bát reproduktory někam vzít.


V ČR se tento výrobek prodává přibližně za 2500 Kč, což se může zdát celkem dost. Člověk si zde holt musí trochu připlatit za vzhled a kvalitní provedení reproduktorů. Pokud již sháníte motivaci na příští Vánoce, určitě mohu tento výrobek jako originální dárek doporučit.

19.01.2008 | 16:59 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Cesta za titulem, pokračování třetí, část první

Již poměrně dlouho jsem sliboval přiblížit jednotlivé předměty mého studia, které mě poslední zhruba půl roku převážně trápily. Stejný příspěvek jsem napsal i o semestrech předchozích a tak z toho udělám malou tradici a i právě končící 3. semestr studia na VŠE tak nějak zrekapituluju.

Semestr to byl poměrně zvláštní. Jednu chvíli jsem měl pocit, že mě oněch devět předmětů, které jse si zapsal, asi zničí. O pár týdnů později jsem naopak pochyboval, jestli jsem si toho nenaložil zbytečně málo, protože jsem skoro nic nedělal. Po absolvování 8 zkoušek z 9 mohu říct, že to nebyl nijak extrémně těžký půlrok studia, na "ekonomce" najdete i mnohem horší předměty. Jak jsem naznačoval již dříve, zkouškové jsem měl řádně nacpané a zkoušky jsem dělal prakticky každý den nebo obden, v jednom případě jsem si dokonce vyzkoušel dvě zkoušky v jeden den. Nyní již mohu s radostí oznámit, že oněch 8 zkoušek/zápočtů mám úspěšně složených a přístí týden mě čeká akorát opravný pokus na tu úplně poslední zkoušku. Vezmeme to ale postupně:

Obchodní angličtina v cestovním ruchu

Tento volitelný předmět byl již námětem na několik předchozích příspěvků, což jenom potvrzuje jeho kontroverznost. Paradoxně mi ale dal asi nejvíc ze všech, i když to kolikrát dost bolelo. Nepříjemně striktní a neosobní vyučující byla hlavním důvodem chladné atmosféry na hodinách, kde byla jednotlivá pohlaví zastoupena poměrem 19:1 (v průběhu kurzu se ještě objevil druhý kluk, ale ten chodil spíš výjimečně). Učebnici jsem si samozřejmě nekupoval a ušetřil pěkných párset korun oproti studiuchtivým slečnám, které si ji zakoupily, ale nikdy nepoužily.

Závěrečný test byl opravdu brutální, přestože se jednalo víceméně o pouhé doplňování slovíček do dvoustránkového textu - ten se ale skládal z jednoho odborného výrazu na druhém a člověk, který tuto specifickou oblast angličtiny nestudoval, by si asi vůbec neškrtnul. Asi třetina lidí test nenapsala na požadovaných 60% a budou si muset celý kurz zopakovat. Kdyby se v koncepci výuky provedly určité změny, oslovovali bychom se křestními jmény namísto "pane kolego" a kdyby se celkově do hodin zavedlo trochu úsměvu a humoru, mohl by to být velice užitečný předmět, kde si můžete dobře anglicky popovídat a vyměnit pár názorů s ostatními.

Úvod do politologie

Taktéž volitelný předmět. Přišel jsem na něj tak, že jsem si někdy na začátku semestru sednul do počítačové učebny a slečna vedle mě si zrovna sestavovala v klientu pro zápis předmětů svůj rozvrh. Jelikož byla o ročník výš, zeptal jsem se na pár věcí, co jí bavilo a tak a nakonec mi doporučila právě Politologii jako relativně jednoduchý předmět. Na poslední chvíli jsem si to tedy bez většího zkoumání zapsal. Jako dávačku bych ale tenhle kurz úplně neoznačil, i když zkoušku udělali asi téměř všichni.

Mírným zádrhelem na cestě k vypněné kolonce v indexu byl totiž vyučující, PhDr Milan Lupták. Mírně zmatený děda v letech mě šokoval hned na první přednášce, kam přišel, zavřel oči a hodinu a půl takto mluvil, navíc zvláštní kombinací češtiny a slovenštiny. Toto se opakovalo na všech přednáškách, což pochopitelně vedlo k totální nemožnosti udržet pozornost a soustředění, takže jsem nakonec přednášky navštěvoval pouze každý lichý týden a párkrát jsem se na nich stačil pěkně prospat. Ke konci nás ale vyučující překvapil docela obtížným dvacetiotázkovým testem, z velké části na otázky které nebyly vůbec ve skriptech, ale pouze je zmiňoval na přednáškách. Za hodinu času jsem měl co dělat a na některé otázky jsem odpověď prostě neznal. K tomu jsem zplodil esej o Aristotelovi a jeho pohledu na ideální stát a politologii. Díky tomu, že jsem opravdu navštívil několik knihoven a strávil hodiny studováním knih (narozdíl od většiny lidí píšících seminárky zásadně z internetu, což se v tomto případě pozná velice snadno), nebylo při ústní zkoušce už problémem dostat za jedna. Po pěti hodinách čekání ve frontě jsme si už víceméně přátelsky popovídali o moci, vlivu a masmédiích v politice.

Vývoj informačních systémů

Patrně nejtěžší a nedebilnější předmět tohoto semestru. Za tajemným názvem se skrývají nekonečné hodiny nudné práce, navíc v týmu 6 lidí, což vždy vede k mnoha problémům se synchronizací a vzájemnou komunikací. V zásadě se jednalo o vymyšlení fiktivní firmy, která potřebuje navrhnout kompletní informační systém. V druhé půlce se role otočily a my jsme museli pro jiný tým jejich IS zpracovat. To všechno muselo být podloženo úmorným množstvím dokumentace, analýz, grafů, diagramů, schémat a dalších hovadin. Za minimum bodů jsem tak strávil několik dlouhých nocí kreslením schémat v PowerDesigneru, vymýšlením struktur databází a dalších věcí. Navíc jsem schytal ne zrovna přívětivou vyučující, která sice věděla jak na věc hezky z praxe, ale její nároky byly dost nelidské.

Přednášky pak byly převážně o metodice MMDIS vyvíjené na VŠE, která pojednává právě o efektivním vývoji informačních systémů. V parádním podání profesora Voříška se jednalo o docela zajímavé informace - tento chlapík je fakt profesionál, pracoval v Americe, Austrálii a asi i jinde a výklad dokázal výborně oživit příklady z praxe, zajímavými zákulisními perličkami a komunikací se studenty. Co naplat, ve finále se opět jednalo o stovky stran teorie, které se člověk musel tak nějak nabiflovat k obávané ústní zkoušce. Nakonec to ale dopadlo překvapivě hladce - přestože jsme ve 4 lidech strávili u zkoušky neuvěřitelných 2 a čtvrt hodiny, dostal jsem 60 bodů z 60, vlastně nejvíc ze všech asi 30 lidí. Zkušenosti z provozování a vývoje několika aplikací a webů se tady hodně vyplatily a velice dobře jsme si popovídali. Celkově je to ale velice náročný a nepříjemný předmět, který může být užitečný pouze pro minimum studentů s velice úzkou specializací.

pokračování příště...


15.01.2008 | 21:38 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Out of time...

zdroj: http://flickr.com/photos/smallpictures/523437175/

The Challenge: 7 zkoušek během dvou týdnů
Prize Money: téměř mesíc prázdnin
Probability of Success: <0; 100>


08.01.2008 | 20:20 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Kite Runner a Da Vinci Code - trocha literatury z Amazonu

Jelikož jsem tak nějak přečetl všechny knihy, které jsem doma měl, rozhodl jsem se objednat něco dalšího. V českých knihkupectvích je většina literatury nehorázně drahá, a tak logicky přišel na řadu internet. A kde jinde nakupovat knížky, než na americkém Amazonu, největším internetovém obchodě na světě.


Shodou náhod jsem nedávno dostal od Amazonu dárkový certifikát na 25 dolarů, a tak nebylo nad čím přemýšlet. Nakonec jsem si vybral dva velice populární tituly: The Da Vinci Code od Dana Browna - tady asi není moc co dodat, jedna z nejlepších knížek posledních let mě svou originální anglickou verzí lákala už pěkně dlouho.


Druhým titulem je u nás víceméně neznámý The Kite Runner od Khaleda Hosseiniho. Tato kniha je debutem Hoseeiniho, až donedávna naprosto neznámého spisovatele a doktora z Afghánistánu, který to dotáhl až na oficiální návštěvu prezidenta Bushe v Bílém domě. Kniha je to navíc tak populární, že právě v těchto dnech postupně vstupuje pod názvem "Lovec draků" do kin zfilmovaná verze tohoto nezapomenutelného příběhu.


Celá zásilka mě díky onomu certifikátu vyšla asi na 3 dolary, tzn circa 60 Kč. V českých obchodech stojí každá z těchto knih kolem 300 Kč (v případě The Kite Runner se to nedá přesně říct, protože se tento titul u nás téměř neprodává), takže jsem poměrně výrazně ušetřil. Velkou část samozřejmě sežralo poštovné, které z Ameriky není pro takovéto zásilky úplně nejmenší. Žádné clo ani další daně potřeba platit nebylo a balík dorazil na poštu v perfektním stavu přibližně dva týdny po objednání (a to ještě mezitím proběhly Vánoce). Pokud se vám tedy zatouží přečíst nějakou literaturu v originále, mohu Amazon jedině doporučit, stejně tak pro objednání DVD, menší elektroniky a dalšího zboží.

04.01.2008 | 20:41 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Opožděný dáreček z Německa: USB čistič vzduchu

Vánoce jsou svátkem klidu, míru a také dárečků. Jeden takový poněkud opožděný present dorazil dnes do mojí schránky. Těžko říct, jestli německá Deutsche Post nestíhala stejně jako Česká pošta, nebo se jedná pouze o pozdě odeslanou zásilku, před Vánocemi se to ale prostě nestihlo. Přání klidných svátků a šťastného nového roku na přiložené Weichnachtskarte se tak trochu minulo účinkem, ale na tom teď nesejde.


Poněkud poničený balíček totiž kromě přání obsahoval i malý dárek. Po rozbalení jsem dlouho nechápavě koukal, o co se jedná, a bez německého manuálu bych asi nic nevykoukal. USB-Luftreiniger alias USB čistič vzduchu. Tahle zázračná krabička ve tvaru většího flash disku má podle popisku údajně po zasunutí do počítače vypouštět jakési ionty, které zničí nebezpečné viry a bakterii v blízkosti vašeho počítače.


Mezi další účinky patří snížení efektu pasivního kouření (což mi ale stejně nehrozí, nikdo tady nekouří). Po zasunutí do USB slotu dojde k rozsvícení zelené kontrolky a údajnému vyčištění přibližně 15 čtverečních metrů prostoru. Já jsem sice žádný větší efekt nepozoroval, každopádně jakýkoliv dárek vždy potěší a německým kolegům tímto děkuji. :)

03.01.2008 | 14:55 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Cíle Game blogu pro rok 2008

Rok 2008 znamená další zářez do historie těchto stránek. Game blog je vůbec jeden z nejstarších českých blogů, které jsou stále aktivní - první příspěvek byl ještě na staré adrese zapsán v březnu 2003, následoval přesun na lide.cz, odkud jsem se zhruba po dvou letech přesunul na vlastní doménu, kde stránky s víceméně denními aktualizacemi zůstaly až dodnes. Od původního zpravodajství čistě o počítačových hrách a progamingu se tématické zaměření posunulo více k formě osobního blogu s mnohem širším záběrem. Nemám již čas ani chuť informovat o všech herních novinkách, na to tady jsou mnohem větší a aktuálnější weby. Počítačové hry už mě také příliš nelákají, dostanu se jenom k těm nejvetším peckám a zbytek tak nějak přehlížím.


V tomto roce bych chtěl pokračovat v začatém trendu osobního blogu s informacemi o nejdůelžitějších demoverzích a nových filmech. Díky dennímu zasílání nových příspěvků jsem se ke konci minulého roku dopracoval přibližně k dvěma tisícům unikátních návštěvníků denně. Zhruba na této hladině bych chtěl návštěvnost udržet, což se zatím docela daří (včera 2238 uniques). Žádné zásadní změny ve vzhledu stránek neplánuju, současný design se ukázal jako dostatečně zažitý a naprostá většina lidí čte blogy kvůli jejich obsahu, ne vzhledu. Určitě se pokusím přinést i nějaké cestopisné příspěvky (jestli se tedy vypravím někam do světa), jelikož ty měly nejvíce pozitivních ohlasů...

01.01.2008 | 20:53 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Novoroční ohňostroj na Letné - 1.1.2008


Před několika okamžiky jsem se stejně jako během většiny posledních let vydal na Pražskou Letnou, odkud byl odpálen tradiční novoroční ohňostroj. Světelná a zvuková show za 1.5 milionu Korun trvala tradičních přibližně 15 minut a opět přilákala neuvěřitelné davy lidí. Hlavně konec byl opravdu povedený a většina diváků asi nelitovala té chvíle mrznutí. Jako vždy jsem udělal pár fotek a natočil video - ti z vás, kteří ohňostroj neviděli, si tak můžou celou tu parádu nyní prohlédnout (63 MB) nebo rovnou pustit v o něco horší kvalitě.

30.12.2007 | 19:17 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Tour De Ski 2007 v Praze

tour de ski 2007 praha


Díky odřeknutí německých organizátorů se naskytla zajímavá šance pro Prahu - uspořádání známého lyžařského závodu Tour De Ski přímo v historickém centru naší metropole. Jelikož je v tomto období Praha celkem mrtvá, byla to určitě dobrá příležitost jak nalákat mnoho diváků, turistů i sponzorů na první závod svého druhu. Na Hradčany jsem se na chvilku vydal podívat i já a až na velice stísněný prostor přeplněný lidmi to nebylo špatné. Závodníci sice nadávali na kvalitu sněhu, hodně padali a celkově to brali spíše jako takové rozptýlení, i tak ale bylo k vidění několik zajímavých soubojů. Organizátoři měli až na výpadek zvuku při vyhlašování vítězů (pan prezident měl najednou poměrně zmatený výraz, nevěděl jestli pokračovat nebo ne) všechno pod kontrolou a dvoujazyčný komentář oslovil i návštěvníky z ciziny. Po cyklistických Pražských schodech se tak jedná o další zajímavou akci přímo v centru Prahy, která by se mohla stát příjemnou tradicí - radši ale spíše na zábavné úrovni, protože s profesionálním sportem tato akce příliš společného neměla...

24.12.2007 | 13:30 | kategorie: Osobní | Hannes | trvalý odkaz

Šťastné prožití letošních Vánoc přeje Hannes


Díky za celoroční přízeň, doufám že zůstanete
spokojenými návštěvníky Game blogu i v roce 2008.


eXTReMe Tracker